SLOKA 9
yaḥ sva-dharmeṇa māṁ nityaṁ
nirāśīḥ śraddhayānvitaḥ
bhajate śanakais tasya
mano rājan prasīdati
yaḥ—každý, kdo; sva-dharmeṇa—svými předepsanými povinnostmi; mām—Mě; nityam—pravidelně; nirāśīḥ—bez jakéhokoliv motivu; śraddhayā—vírou a oddaností; anvitaḥ—obdařený; bhajate—uctívá; śanakaiḥ—postupně; tasya—jeho; manaḥ—mysl; rājan—ó králi Pṛthu; prasīdati—dosáhne plného uspokojení.
Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, pokračoval: Můj milý králi Pṛthu, když Mi člověk, který plní své předepsané povinnosti, s láskou a bez touhy po hmotném zisku slouží, postupně dosáhne velkého vnitřního uspokojení.
Tento verš potvrzuje rovněž Viṣṇu Purāṇa. Předepsané povinnosti se nazývají varṇāśrama-dharma a dělí se do čtyř kategorií hmotného a duchovního života, jimiž jsou brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra a brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa. Jedná-li člověk podle systému varnāśrama-dharmy, aniž by toužil po plodech své práce, postupně dosáhne uspokojení. Vykonávat svou předepsanou povinnost jako způsob oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství je konečným cílem života. Bhagavad-gītā to označuje jako karma-yogu. Měli bychom tedy jednat pouze pro uspokojení Pána a sloužit Mu. Jinak se zapleteme do výsledných reakcí.
Každý má svou určitou předepsanou povinnost, ale účelem hmotného zaměstnání by neměl být hmotný zisk — výsledky práce se mají naopak obětovat. Zvláště brāhmaṇa by neměl vykonávat své předepsané činnosti pro hmotný zisk, ale pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství. Kṣatriya, vaiśya a śūdra mají jednat podobně. Každý v tomto hmotném světě vykonává různá zaměstnání, ale jejich účelem má být potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství. Oddaná služba je velice jednoduchá a může ji začít vykonávat každý. Nechť zůstane tím, čím je — stačí, aby ve svém domě instaloval Božstva Nejvyššího Pána. Mohou to být Božstva Rādhā-Kṛṣṇa či Lakṣmī-Nārāyaṇa (existuje i mnoho jiných podob Pána). Takto může brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya i śūdra používat výsledky své poctivé práce k uctívání Božstev. Každý by si měl osvojit činnosti oddaných — naslouchání, opěvování, vzpomínání, uctívání, obětování všeho Pánu a službu Jemu — bez ohledu na to, jaká je jeho předepsaná povinnost. Takto se může velice snadno zapojit do služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Jakmile Pána služba potěší, poslání života je naplněno.