SLOKA 10
parityakta-guṇaḥ samyag
darśano viśadāśayaḥ
śāntiṁ me samavasthānaṁ
brahma kaivalyam aśnute
parityakta-guṇaḥ—ten, kdo se vymanil z kvalit hmotné přírody; samyak—stejný; darśanaḥ—jehož pohled; viśada—neznečištěné; āśayaḥ—jehož mysl či srdce; śāntim—mír; me—Mé; samavasthānam—rovnocenné postavení; brahma—duchovní; kaivalyam—osvobození od hmotného znečištění; aśnute—dosahuje.
Když je srdce zbavené všeho hmotného znečištění, mysl se stane průzračně jasnou a vědomí se rozšíří. Oddaný pak může vidět vše stejným pohledem. V tomto životním stádiu vnímá mír a dosahuje téhož postavení, jako mám Já — sac-cid-ānanda-vigraha.
Māyāvādské pojetí kaivalyi se liší od pojetí vaiṣṇavského. Māyāvādī si myslí, že jakmile se živá bytost zbaví všeho hmotného znečištění, splyne s Nejvyšším. Vaiṣṇavský filozof se na kaivalyu dívá jinak — chápe své postavení i postavení Nejvyšší Osobnosti Božství. V čistém stavu živá bytost ví, že je věčným služebníkem Nejvyššího. To se nazývá realizace Brahmanu a představuje to duchovní dokonalost živé bytosti. Tohoto spojení lze dosáhnout velice snadno. Jak uvádí Bhagavad-gītā, jakmile se někdo zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu, okamžitě se ocitne na transcendentální úrovni zvané kaivalya neboli Brahman.