SLOKA 15
prāṁśuḥ pīnāyata-bhujo
gauraḥ kañjāruṇekṣaṇaḥ
sunāsaḥ sumukhaḥ saumyaḥ
pīnāṁsaḥ sudvija-smitaḥ
prāṁśuḥ—velmi vysoký; pīna-āyata—mohutné; bhujaḥ—paže; gauraḥ—světlé pleti; kañja—podobnýma lotosu; aruṇa-īkṣaṇaḥ—s jasnýma očima, které připomínaly východ slunce; su-nāsaḥ—rovný nos; su-mukhaḥ—s nádherným obličejem; saumyaḥ—vážného vzezření; pīna-aṁsaḥ—široká ramena; su—krásné; dvija—zuby; smitaḥ—usmívající se.
Král Pṛthu byl vysoký a statný, měl široká ramena, mohutné paže a světlou pleť. Jeho vzezření bylo vážné. Měl rovný nos, oči jasné jako vycházející slunce a v jeho nádherném obličeji zářily krásné zuby.
Ze čtyř společenských řádů (které představují brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové) jsou kṣatriyové — jak muži, tak ženy — obvykle velmi krásní. Z následujících veršů bude zřejmé, že Mahārāja Pṛthu měl nejen přitažlivé tělesné rysy, jak je zde popsáno, ale navíc jeho tělo zdobily význačné, zcela příznivé znaky.
Říká se, že tvář je zrcadlem mysli. Mentální stav člověka se projevuje v rysech jeho obličeje. Tělesné rysy dané osoby odpovídají jejím minulým činům, neboť svým jednáním si živá bytost předurčuje další tělo — ať už ve společnosti lidí, zvířat či polobohů. To je důkaz převtělování duše různými druhy těl.