SLOKA 49
aho vayaṁ hy adya pavitra-kīrte
tvayaiva nāthena mukunda-nāthāḥ
ya uttamaślokatamasya viṣṇor
brahmaṇya-devasya kathāṁ vyanakti
aho—ó Bože; vayam—my; hi—zajisté; adya—dnes; pavitra-kīrte — ó nejčistší; tvayā—tebou; eva—jistě; nāthena—Pánem; mukunda—Nejvyšší Osobnost Božství; nāthāḥ—jako poddaní Nejvyššího; ye—ten, kdo; uttama-śloka-tamasya—Nejvyšší Osobnosti Božství, velebené nejkrásnějšími verši; viṣṇoḥ—Viṣṇua; brahmaṇya-devasya—uctívaného Pána brāhmaṇů; kathām—slova; vyanakti—vyjádřil.
Přítomní pokračovali: Milý králi Pṛthu, tvá pověst je nejčistší ze všech, neboť kážeš slávu toho, kdo je ze všech nejslavnější — Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána brāhmaṇů. Jelikož nás potkalo velké štěstí mít tě za svého vládce, máme za to, že žijeme pod přímou vládou Pána.
Občané prohlásili, že jelikož je chránil Mahārāja Pṛthu, byli přímo pod ochranou Nejvyšší Osobnosti Božství. Toto pochopení je správným vyjádřením společenské stability v hmotném světě. Vedy praví, že Nejvyšší Pán je udržovatelem a vůdcem všech živých bytostí, a proto musí být král nebo výkonná hlava státu Jeho zástupcem. Potom si může nárokovat stejnou úctu jako Pán. To, jak se může král nebo vůdce společnosti stát zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství, je naznačeno výrokem, že Pṛthu Mahārāja byl pravým zástupcem Pána, protože kázal svrchovanost a slávu Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua. Být pod ochranou takového krále či vůdce je dokonalostí lidské společnosti. Prvořadou zodpovědností takového krále či vůdce je chránit ve svém státě bráhmanskou kulturu a krávy.