SLOKA 47
yair īdṛśī bhagavato gatir ātma-vāda
ekāntato nigamibhiḥ pratipāditā naḥ
tuṣyantv adabhra-karuṇāḥ sva-kṛtena nityaṁ
ko nāma tat pratikaroti vinoda-pātram
yaiḥ—těmi; īdṛśī—takový druh; bhagavataḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; gatiḥ—pokrok; ātma-vāde—duchovní uvažování; ekāntataḥ—s úplným pochopením; nigambhiḥ—védskými důkazy; pratipāditā—pevně ustanovené; naḥ—nám; tuṣyantu—být spokojeni; adabhra—neomezená; karuṇāḥ—milost; sva-kṛtena—svou vlastní činností; nityam—věčnou; kaḥ—kdo; nāma—nikdo; tat—to; pratikaroti—působí proti; vinā—bez; uda-pātram—obětování vody ve spojených dlaních.
Pṛthu Mahārāja pokračoval: Jak jinak splatit dluh těm, kteří nám prokázali neomezenou službu, jelikož vysvětlili cestu seberealizace ve vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství, a kteří nás osvítili svými výklady založenými na úplném přesvědčení a védských důkazech — než vodou ve spojených dlaních pro jejich uspokojení? Takové velké osobnosti mohou být uspokojeny jedině svými vlastními činnostmi, které rozdávají v lidské společnosti ze své neomezené milosti.
Velké osobnosti hmotného světa velice dychtí prokazovat lidské společnosti službu v podobě dobročinnosti, ale nikdo ve skutečnosti nemůže sloužit lépe než ten, kdo rozdává poznání o duchovní realizaci ve vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství. Všechny živé bytosti jsou v zajetí iluzorní energie, a jelikož zapomínají na svou skutečnou totožnost, zůstávají v hmotném světě a při hledání pokojného života se převtělují z jednoho těla do druhého. Tyto živé bytosti mají velice malé poznání o seberealizaci, a proto se nikdy nedočkají úlevy, přestože si velice přejí dosáhnout klidu mysli a nějakého hmatatelného štěstí. Světci, jako jsou Kumārové, Nārada, Prahlāda, Janaka, Śukadeva Gosvāmī a Kapiladeva, jakož i následovníci těchto autorit — vaiṣṇavští ācāryové a jejich služebníci — mohou lidem poskytnout velmi cennou službu šířením poznání o vztahu mezi Nejvyšší Osobností Božství a živou bytostí. Takové poznání je dokonalým požehnáním lidstvu.
Poznání o Kṛṣṇovi je tak velký dar, že tomu, kdo nám ho dal, nejsme schopni splatit svůj dluh. Pṛthu Mahārāja proto požádal Kumāry, aby se spokojili se svými vlastními dobrotivými činnostmi při osvobozování duší ze zajetí māyi. Král viděl, že je za jejich vznešené činnosti nemůže jinak uspokojit. Slovo vinoda-pātram lze rozdělit na dvě slova — vinā a uda-pātram — nebo ho lze také chápat jako jedno slovo, vinoda-pātram, které znamená “šašek”. Šaškovo jednání vyvolává smích, a ten, kdo se snaží splatit dluh duchovnímu mistrovi nebo učiteli transcendentálního Kṛṣṇova poselství, se stává terčem posměchu stejně jako šašek, jelikož se pokouší o nemožné. Ten, kdo probouzí lidstvo k jeho původnímu vědomí Kṛṣṇy, je nejlepším přítelem a dobrodincem všech lidí.