SLOKA 27

V Bhagavad-gītě (9.33) Pán Kṛṣṇa říká: anityam asukhaṁ lokam imaṁ prāpya bhajasva mām; prohlašuje, že tento hmotný svět je plný utrpení (asukham) a zároveň pomíjivý (anityam). Jedinou povinností je proto zaměstnat se oddanou službou. To je nejlepší konec, k jakému může lidský život dospět. Ti oddaní, kteří neustále slouží lotosovým nohám Pána, získávají nejen veškerý hmotný, ale i duchovní prospěch, neboť se na konci života vracejí zpátky domů, zpátky k Bohu. Jejich cíl je zde popsán jako bhagavat-padam. Slovo padam znamená “sídlo” a bhagavat znamená “Nejvyšší Osobnost Božství” — cílem oddaných je sídlo Nejvyšší Osobnosti Božství.

Významné je také slovo naiṣkarmyam, “transcendentální poznání”. Dokud živá bytost nedosáhne transcendentálního poznání a neslouží oddaně Pánu, není dokonalá. Než získá příležitost vykonávat čistou oddanou službu Pánu, obvykle se po mnoho životů věnuje procesům jñāny, yogy a karmy. Tuto příležitost potom získá milostí čistého oddaného, a jedině tak může doopravdy dosáhnout osvobození. Důležité je, že manželky polobohů se kály, jelikož sice získaly možnost narodit se na vyšším planetárním systému, žít milióny let a užívat si veškerého hmotného pohodlí, ale přesto neměly takové štěstí jako Pṛthu Mahārāja a jeho manželka, kteří je ve skutečnosti překonali. Jinými slovy, Pṛthu Mahārāja a jeho žena pohrdali povýšením na vyšší planetární systémy včetně Brahmaloky, neboť postavení, jehož dosáhli, bylo nesrovnatelně vyšší. V Bhagavad-gītě (8.16) Pán potvrzuje: ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino 'rjuna—“Všechny planety v hmotném světě, od nejvyšší po nejnižší, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému zrození a smrti.” I ten, kdo dospěje na nejvyšší planetu, Brahmaloku, se musí vrátit k utrpení v podobě zrození a smrti. Rovněž v deváté kapitole Bhagavad-gīty (9.21) Pán Kṛṣṇa prohlašuje:

“Poté, co si užívali nebeského smyslového požitku, se vrací zpět na tuto planetu smrti.” Jakmile živá bytost vyčerpá výsledky svých zbožných činností, musí se vrátit zpět na nižší planetární systémy a zahájit novou kapitolu zbožných činností. Proto je ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.12) řečeno: naiṣkarmyam apy acyuta-bhāva-varjitam — “Bez oddané služby Pánu je cesta osvobození nejistá.” I po dosažení neosobní záře brahmajyoti hrozí velké nebezpečí opětovného pádu do hmotného světa. Je-li možné poklesnout i z brahmajyoti, která je nad vyššími planetárními systémy tohoto hmotného světa, co potom říci o obyčejných yogīnech a karmīch, kteří mohou dosáhnout jen vyšších hmotných planet? Manželky obyvatel vyšších planetárních systémů tedy nehodnotily výsledky karmy, jñāny a yogy příliš vysoko.