No edit permissions for Čeština

SLOKA 27

teṣāṁ durāpaṁ kiṁ tv anyan
martyānāṁ bhagavat-padam
bhuvi lolāyuṣo ye vai
naiṣkarmyaṁ sādhayanty uta

teṣām—pro ně; durāpam—obtížné získat; kim—co; tu—ale; anyat — něco jiného; martyānām—lidských bytostí; bhagavat-padam—království Boha; bhuvi—na světě; lola—pomíjivá; āyuṣaḥ—délka života; ye—ti; vai—jistě; naiṣkarmyam—cesta osvobození; sādhayanti—vykonávají; uta—přesně.

Délka života každé lidské bytosti v tomto hmotném světě je krátká, ale ti, kdo oddaně slouží, jdou zpátky domů, zpátky k Bohu, neboť jsou skutečně na cestě osvobození. Pro ně neexistuje nic, čeho by nemohli dosáhnout.

V Bhagavad-gītě (9.33) Pán Kṛṣṇa říká: anityam asukhaṁ lokam imaṁ prāpya bhajasva mām; prohlašuje, že tento hmotný svět je plný utrpení (asukham) a zároveň pomíjivý (anityam). Jedinou povinností je proto zaměstnat se oddanou službou. To je nejlepší konec, k jakému může lidský život dospět. Ti oddaní, kteří neustále slouží lotosovým nohám Pána, získávají nejen veškerý hmotný, ale i duchovní prospěch, neboť se na konci života vracejí zpátky domů, zpátky k Bohu. Jejich cíl je zde popsán jako bhagavat-padam. Slovo padam znamená “sídlo” a bhagavat znamená “Nejvyšší Osobnost Božství” — cílem oddaných je sídlo Nejvyšší Osobnosti Božství.

Významné je také slovo naiṣkarmyam, “transcendentální poznání”. Dokud živá bytost nedosáhne transcendentálního poznání a neslouží oddaně Pánu, není dokonalá. Než získá příležitost vykonávat čistou oddanou službu Pánu, obvykle se po mnoho životů věnuje procesům jñāny, yogy a karmy. Tuto příležitost potom získá milostí čistého oddaného, a jedině tak může doopravdy dosáhnout osvobození. Důležité je, že manželky polobohů se kály, jelikož sice získaly možnost narodit se na vyšším planetárním systému, žít milióny let a užívat si veškerého hmotného pohodlí, ale přesto neměly takové štěstí jako Pṛthu Mahārāja a jeho manželka, kteří je ve skutečnosti překonali. Jinými slovy, Pṛthu Mahārāja a jeho žena pohrdali povýšením na vyšší planetární systémy včetně Brahmaloky, neboť postavení, jehož dosáhli, bylo nesrovnatelně vyšší. V Bhagavad-gītě (8.16) Pán potvrzuje: ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino 'rjuna—“Všechny planety v hmotném světě, od nejvyšší po nejnižší, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému zrození a smrti.” I ten, kdo dospěje na nejvyšší planetu, Brahmaloku, se musí vrátit k utrpení v podobě zrození a smrti. Rovněž v deváté kapitole Bhagavad-gīty (9.21) Pán Kṛṣṇa prohlašuje:

te taṁ bhuktvā svarga-lokaṁ viśālaṁ
kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti

“Poté, co si užívali nebeského smyslového požitku, se vrací zpět na tuto planetu smrti.” Jakmile živá bytost vyčerpá výsledky svých zbožných činností, musí se vrátit zpět na nižší planetární systémy a zahájit novou kapitolu zbožných činností. Proto je ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.12) řečeno: naiṣkarmyam apy acyuta-bhāva-varjitam — “Bez oddané služby Pánu je cesta osvobození nejistá.” I po dosažení neosobní záře brahmajyoti hrozí velké nebezpečí opětovného pádu do hmotného světa. Je-li možné poklesnout i z brahmajyoti, která je nad vyššími planetárními systémy tohoto hmotného světa, co potom říci o obyčejných yogīnech a karmīch, kteří mohou dosáhnout jen vyšších hmotných planet? Manželky obyvatel vyšších planetárních systémů tedy nehodnotily výsledky karmy, jñāny a yogy příliš vysoko.

« Previous Next »