SLOKA 37
muktānya-saṅgo bhagavaty
amalāṁ bhaktim udvahan
vainyasya caritaṁ puṇyaṁ
śṛṇuyāc chrāvayet paṭhet
mukta-anya-saṅgaḥ—zbavený všeho hmotného znečištění; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; amalām—čistá; bhaktim—oddaná služba; udvahan—vykonávající; vainyasya—syna Mahārāje Veny; caritam—charakter; puṇyam—zbožný; śṛṇuyāt—musí naslouchat; śrāvayet—musí vést druhé k naslouchání; paṭhet—a pokračovat ve čtení.
Čistý oddaný, který praktikuje různé procesy oddané služby, může být v transcendentálním postavení, zcela pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy, ale i on musí při vykonávání oddané služby naslouchat, číst a vést druhé k naslouchání o charakteru a životě Mahārāje Pṛthua.
Určití začínající oddaní si velice přejí naslouchat o zábavách Pána, zvláště kapitolám Śrīmad-Bhāgavatamu, které pojednávají o rāsa-līle. Takoví oddaní by se měli z tohoto pokynu poučit, že zábavy Mahārāje Pṛthua se neliší od zábav Nejvyšší Osobnosti Božství. Pṛthu Mahārāja byl ideální král, který předvedl veškeré nadání, když ukazoval, jak vládnout občanům, jak je vzdělávat, jak rozvíjet stát po hospodářské stránce, jak bojovat s nepřáteli, jak vykonávat velké oběti (yajñi) a podobně. Proto se těmto začínajícím oddaným, sahajiyům, doporučuje naslouchat, přednášet a vést další k naslouchání o činnostech Pṛthua Mahārāje, i když si o sobě mohou myslet, že jsou v transcendentálním postavení pokročilé oddané služby.