SLOKA 18

Pán Śiva je známý jako největší oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství — nejlepší za všech vaiṣṇavů (vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ). Má tedy také svou vaiṣṇavskou sampradāyu, učednickou posloupnost zvanou Rudra-sampradāya. Tak jako Brahma-sampradāya pochází přímo od Pána Brahmy, Rudra-sampradāya pochází přímo od Pána Śivy. Śiva je jednou z dvanácti velkých osobností, které uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (6.3.20):
 

Toto je dvanáct velkých autorit v kázání vědomí Boha. Jméno Śambhu označuje Pána Śivu. Jeho učednická posloupnost se také nazývá Viṣṇusvāmī-sampradāya a v současnosti je známá také jako Vallabha-sampradāya. Brahma-sampradāya je v současnosti známá jako Madhva-Gauḍīya-sampradāya. I když se Pán Śiva zjevil, aby kázal māyāvādskou filozofii, na konci své zábavy v podobě Śaṅkarācāryi kázal filozofii vaiṣṇavů: bhaja govindaṁ bhaja govindaṁ bhaja govindaṁ mūḍha-mate. V tomto verši třikrát zdůraznil nutnost uctívání Pána Kṛṣṇy, Govindy, a výslovně své stoupence varoval, že osvobození, mukti, nemohou získat pouhým žonglováním se slovy či gramatickými hříčkami. Má-li někdo skutečně vážný zájem dosáhnout mukti, musí uctívat Pána Kṛṣṇu. To je poslední pokyn Śrīpāda Śaṅkarācāryi.
 

Zde je uvedeno, že Pána Śivu vždy doprovází jeho hmotná energie (śaktyā ghorayā) v podobě bohyně Durgy či bohyně Kālī, která je vždy pod jeho kontrolou. Bohyně Kālī a Durgā mu slouží tím, že zabíjejí všechny asury (démony). Někdy se Kālī tak rozzuří, že zabíjí démony všeho druhu bez rozlišování. Na jednom známém obrázku má bohyně Kālī kolem krku girlandu z hlav asurů, v levé ruce drží useknutou hlavu a v pravé ruce velkou mačetu (khaḍga) na zabíjení asurů. Velké války jsou symbolická zastoupení toho, jak Kālī ničí asury, a bohyně Kālī tyto války ve skutečnosti také řídí.
 

(Brahma-saṁhitā 5.44)

Asurové se snaží naklonit si bohyni Kālī či Durgu tím, že ji uctívají hmotným bohatstvím, ale když je jejich chování již nesnesitelné, Kālī nerozlišuje a zabíjí je ve velkém. Asurové neznají tajemství energie Pána Śivy a raději uctívají bohyni Kālī či Durgu nebo Pána Śivu pro hmotný prospěch. Kvůli své démonské povaze se nechtějí odevzdat Pánu Kṛṣṇovi, jak popisuje Bhagavad-gītā (7.15):
 

Pán Śiva má velice nebezpečnou povinnost, jelikož musí zaměstnávat energii bohyně Kālī (nebo Durgy). Na jiném známém obrázku stojí bohyně Kālī na ležícím těle Pána Śivy, což naznačuje, že Śiva si někdy musí lehnout na zem, aby zastavil Kālī v jejím zabíjení asurů. Jelikož Pán Śiva ovládá mocnou hmotnou energii (bohyni Durgu), jeho stoupenci získávají v tomto hmotném světě velmi honosná postavení. Pod jeho vedením dostává oddaný Pána Śivy veškeré hmotné prostředky. Naproti tomu vaiṣṇava, oddaný Pána Viṣṇua, postupně pozbývá hmotného majetku, neboť Pán Viṣṇu Své oddané nepodvádí a nenechá je zaplétat se s hmotným vlastnictvím. Pán Viṣṇu dává Svým oddaným inteligenci zevnitř, jak uvádí Bhagavad-gītā (10.10):
 

“Těm, kteří jsou Mi neustále oddáni a s láskou Mě uctívají, dávám pochopení, se kterým ke Mně mohou dospět.”
 

Pán Viṣṇu tedy dává Svému oddanému inteligenci potřebnou k pokroku na cestě zpátky domů, zpátky k Bohu. Jelikož oddaný nemá nic společného s jakýmkoliv druhem hmotného vlastnictví, nedostává se pod kontrolu bohyně Kālī či Durgy.
 

Pán Śiva má také na starosti tamo-guṇu, kvalitu nevědomosti v hmotném světě. Je řečeno, že jeho energie, bohyně Durgā, udržuje všechny živé bytosti v temnotě nevědomosti (yā devī sarva-bhūteṣu nidra-rūpaṁ saṁsthitā). Pán Brahmā i Pán Śiva jsou inkarnace Pána Viṣṇua, ale Pán Brahmā se stará o stvoření, zatímco Pán Śiva o zničení, které provádí za pomoci své hmotné energie, bohyně Kālī či Durgy. V tomto verši je tedy řečeno, že Pána Śivu doprovázejí nebezpečné energie (śaktyā ghorayā)—takové je jeho skutečné postavení.