No edit permissions for Čeština

SLOKA 20

sa-samudram upa vistīrṇam
apaśyan sumahat saraḥ
mahan-mana iva svacchaṁ
prasanna-salilāśayam

sa-samudram—poblíž oceánu; upa—víceméně; vistīrṇam—velice širokou a dlouhou; apaśyan—viděli; su-mahat—velikou; saraḥ—vodní nádrž; mahat—velká duše; manaḥ—mysl; iva—jako; su-accham—jasná; prasanna—radostní; salila—voda; āśayam—přijali útočiště ve.

Na své cestě Pracetové spatřili vodní nádrž velkou téměř jako oceán. Voda tohoto jezera byla tak klidná, že připomínala mysl velké duše, a jeho obyvatelé, vodní živočichové, se zdáli být v útočišti takové nádrže velice klidní a šťastní.

Slovo sa-samudra znamená “blízko moře”. Jelikož vodní nádrž nebyla daleko od moře, připomínala záliv. Slovo upa, “víceméně”, lze použít mnoha způsoby, jako například ve slově upapati, které označuje “víceméně” manžela — tedy milence, který jedná jako manžel. Upa také znamená “větší”, “menší” či “bližší”. Zvážíme-li všechny tyto údaje, dojdeme k závěru, že vodní nádrž, kterou Pracetové na své cestě spatřili, byla ve skutečnosti velkým zálivem nebo jezerem. Na rozdíl od moře či oceánu s vysokými vlnami však byla velice klidná. Její voda byla tak jasná, že připomínala mysl nějaké velké duše. Možná existuje mnoho velkých duší — jñānī, yogīni a bhaktové neboli čistí oddaní se všichni nazývají “velké duše” — ale je velice vzácné je spatřit. Mezi yogīny a jñānīmi se můžeme setkat s mnoha velkými dušemi, ale se skutečně velkou duší — čistým oddaným Pána, který je Pánovi zcela odevzdán — se setkáme velice vzácně (sa mahātmā sudurlabhaḥ, Bg. 7.19). Mysl oddaného je vždy klidná a prostá tužeb, protože oddaný je vždy anyābhilāṣitā-śūnyam; nemá jinou touhu než sloužit Kṛṣṇovi jako Jeho osobní služebník, přítel, otec, matka nebo milostný partner. Oddaný je díky společnosti s Kṛṣṇou vždy klidný a mírný. Důležitý je také údaj, že všichni vodní živočichové v oné nádrži byli rovněž velice klidní. Jelikož žáci oddaného přijali útočiště u velké duše, jsou zcela klidní a nerozrušují je vlny hmotného světa.

Tento hmotný svět je často popisován jako oceán nevědomosti. Takový oceán je neustále rozbouřený. Mysl velkého oddaného se také podobá oceánu nebo rozlehlému jezeru, ale je zcela klidná. Jak uvádí Bhagavad-gītā (2.41): vyavasāyātmikā buddhir ekeha kuru-nandana. Ty, kdo neochvějně slouží Pánu, nic nevzruší. V Bhagavad-gītě (6.22) je rovněž řečeno: yasmin sthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate. Oddaný není vzrušený, ani když v jeho životě dochází k nepříznivým zvratům. Každý, kdo přijme útočiště u velké duše (velkého oddaného), dosáhne klidu. V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 19.149) je řečeno: kṛṣṇa-bhakta — niṣkāma, ataeva ’śānta'. Oddaný Pána Kṛṣṇy je vždy klidný, protože nemá žádné touhy, zatímco yogīni, karmī a jñānī mají mnoho tužeb, které chtějí uspokojit. Někdo může namítnout, že oddaní mají také touhu, neboť se chtějí vrátit domů, zpátky k Bohu, ale taková touha nevzrušuje mysl. Oddaný sice chce jít zpátky k Bohu, ale je spokojený v jakýchkoliv životních podmínkách. Proto je zde použito slovo mahan-manaḥ, které poukazuje na to, že vodní nádrž byla klidná jako mysl velkého oddaného.

« Previous Next »