SLOKA 30
atha bhāgavatā yūyaṁ
priyāḥ stha bhagavān yathā
na mad bhāgavatānāṁ ca
preyān anyo ’sti karhicit
atha—proto; bhāgavatāḥ—oddaní; yūyam—vy všichni; priyāḥ—mně velmi drazí; stha—jste; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; yathā — jako; na—ani; mat—než já; bhāgavatānām—oddaných; ca—také; preyān—velmi drahý; anyaḥ—jiní; asti—je; karhicit—kdy.
Jste všichni oddaní Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto si vás vážím a ctím vás stejně jako Pána Osobně. Vím, že tak oddaní ctí také mě a že jsem jim velmi drahý. Nikdo nemůže být oddaným tak drahý jako já.
Je řečeno, že Pán Śiva je nejlepší ze všech oddaných (vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ). Z toho důvodu jsou všichni oddaní Pána Kṛṣṇy také jeho oddanými. Ve Vṛndāvanu existuje chrám Pána Śivy zvaný Gopīśvara. Gopī uctívaly nejen Pána Śivu, ale i Kātyāyanī neboli Durgu; jejich cílem však bylo získat přízeň Pána Kṛṣṇy. Oddaný Pána Kṛṣṇy není k Pánu Śivovi neuctivý — uctívá ho jako nejvznešenějšího Kṛṣṇova oddaného. Kdykoliv tedy oddaný uctívá Pána Śivu, modlí se k němu o Kṛṣṇovu přízeň; nežádá hmotný zisk. V Bhagavad-gītě (7.20) je řečeno, že lidé obvykle uctívají polobohy pro nějaký hmotný prospěch. Kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ. Obracejí se na polobohy puzeni hmotným chtíčem, ale to není případ oddaného, neboť ten hmotnému chtíči nepodléhá. To je rozdíl mezi tím, jakou úctu má k Pánu Śivovi oddaný a v jaké úctě ho chová asura. Asura Pána Śivu uctívá, přijme od něho nějaké požehnání, ihned ho zneužije a nakonec je zabit Nejvyšším Pánem, který mu udělí osvobození.
Jelikož je Śiva velkým oddaným Nejvyššího Pána, má rád všechny Jeho oddané. Řekl Pracetům, že je má velice rád, protože jsou oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství. A nebyl laskavý a milostivý pouze k Pracetům—každý oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství je Pánu Śivovi velice drahý. Nejen že jsou mu oddaní drazí, ale navíc je ctí stejně jako Nejvyššího Pána. Také Pánovi oddaní uctívají Śivu jako nejdražšího oddaného Pána Kṛṣṇy, nikoliv jako nezávislou Osobnost Božství. Jedním druhem nāma-aparādhy (přestupků, kterých je třeba se vyvarovat při zpívání svatého jména) je považovat zpívání jména Hari a jména Hara (Śiva) za rovnocenné. Oddaným musí být vždy jasné, že Pán Viṣṇu je Nejvyšší Osobnost Božství a Pán Śiva je Jeho oddaný. Oddanému je třeba projevovat stejnou úctu jako Nejvyšší Osobnosti Božství, a někdy dokonce ještě větší. I Osobnost Božství Rāma, Samotný Nejvyšší Pán, někdy uctíval Pána Śivu. Když oddaného uctívá i Pán, proč by ho jiní oddaní neměli uctívat na stejné úrovni jako Pána? Takový je závěr: z tohoto verše je zřejmé, že požehnání, která dává Pán Śiva asurům, jsou pouhá formalita. Skutečně rád má toho, kdo je oddán Nejvyšší Osobnosti Božství.