SLOKA 5
antardhāno nabhasvatyāṁ
havirdhānam avindata
ya indram aśva-hartāraṁ
vidvān api na jaghnivān
antardhānaḥ—král jménem Antardhāna; nabhasvatyām—od své manželky Nabhasvatī; havirdhānam—jménem Havirdhāna; avindata—získal; yaḥ—jenž; indram—krále Indru; aśva-hartāram—který kradl koně patřícího jeho otci; vidvān api—přestože to věděl; na jaghnivān—nezabil.
Mahārāja Antardhāna měl ještě manželku jménem Nabhasvatī, jež ho obšťastnila dalším synem, který se jmenoval Havirdhāna. Jelikož byl král Antardhāna velice shovívavý, nezabil poloboha Indru, když při oběti kradl koně patřícího jeho otci.
Z různých písem a Purāṇ se dozvídáme, že král nebes Indra byl velký odborník na krádeže a únosy. Dovedl ukrást cokoliv, aniž by ho majitel viděl, a rovněž unést manželku kohokoliv, aniž by byl přistižen. Jednou použil své schopnosti zmizet ke znásilnění manželky Gautamy Muniho a jako neviditelný také ukradl koně Mahārāje Pṛthua. V lidské společnosti jsou takové činy považovány za odporné, ale polobůh Indra kvůli nim nebyl považován za pokleslého. Přestože Antardhāna věděl, že Indra krade koně jeho otci, nezabil ho, neboť znal pravidlo, že dopustí-li se někdy mocná osobnost něčeho odporného, je třeba to přehlédnout. V Bhagavad-gītě (9.30) je jasně řečeno:
api cet sudurācāro
bhajate mām ananya-bhāk
sādhur eva sa mantavyaḥ
samyag vyavasito hi saḥ
Pán říká, že i když oddaný spáchá nějaký odporný čin, přesto má být na základě své neochvějné oddanosti Bohu považován za sādhua, zbožného člověka. Oddaní Pána nikdy nechtějí jednat hříšně, ale někdy se stane, že učiní něco odporného kvůli svým dřívějším zvykům. Takové činy se však nemají brát příliš vážně, neboť oddaní Pána jsou velice mocní, ať už žijí na nebeských planetách nebo zde na Zemi. Když bezděky spáchají něco odporného, nemá se na to brát zřetel, ale naopak je třeba to přehlédnout.