SLOKA 50
pūra-recaka-saṁvigna-
vali-valgu-dalodaram
pratisaṅkrāmayad viśvaṁ
nābhyāvarta-gabhīrayā
pūra—nádechy; recaka—výdechy; saṁvigna—vzrušené; vali—záhyby kůže na břiše; valgu—krásné; dala—jako banyánový list; udaram—břicho; pratisaṅkrāmayat—stáčející se dovnitř; viśvam—vesmír; nābhyā — pupek; āvarta—zatočený; gabhīrayā—hloubkou.
Pánovo břicho, jež Svým zaoblením připomíná list banyánu, zkrášlují tři záhyby v kůži, které se při Jeho výdechu a nádechu nádherně vlní. Spirálovitý pupek Pána je tak hluboký, že to vypadá, jako kdyby se celý vesmír, který z něho vzešel, chtěl do něho opět vrátit.
Celý vesmír má svůj původ v lotosovém stonku, který vyrostl z pupku Pána. Na vrcholku tohoto lotosu seděl Pán Brahmā, připravený stvořit vesmír. Pánův pupek je tak hluboký a spirálovitě točený, že to vypadá, jako kdyby se celý vesmír — přitahovaný Pánovou krásou — chtěl do něho opět vrátit. Pupek Pána a záhyby na Jeho břiše neustále zvyšují krásu Jeho tělesných rysů. Podrobnosti o tělesných rysech Pána zvláště poukazují na Osobnost Božství. Krásné tělo Nejvyššího Pána, které popisuje Pán Śiva v těchto modlitbách, impersonalisté nedokáží ocenit. Přestože neustále uctívají Pána Śivu, nejsou schopni pochopit jeho modlitby, jimiž velebí tělesné rysy Pána Viṣṇua. Pán Viṣṇu se nazývá śiva-viriñci-nutam (Bhāg. 11.5.33), jelikož Pán Brahmā a Pán Śiva Ho neustále uctívají.