SLOKA 53
etad rūpam anudhyeyam
ātma-śuddhim abhīpsatām
yad-bhakti-yogo ’bhayadaḥ
sva-dharmam anutiṣṭhatām
etat—tato; rūpam—podoba; anudhyeyam—je nutné meditovat o; ātma—vlastní já; śuddhim—očištění; abhīpsatām—těch, kdo si přejí; yat—to, co; bhakti-yogaḥ—oddaná služba; abhaya-daḥ—skutečná nebojácnost; sva-dharmam—vlastní předepsané povinnosti; anutiṣṭhatām—vykonávat.
Můj drahý Pane, ten, kdo se chce očistit, musí neustále meditovat o Tvých lotosových nohách, jak jsem popsal dříve. Ti, kdo berou vážně vykonávání svých předepsaných povinností a chtějí se zbavit strachu, musí začít praktikovat bhakti-yogu.
Je řečeno, že transcendentální jméno, podobu, zábavy a doprovod Nejvyššího Pána nemůžeme ocenit tupými hmotnými smysly; musíme se proto zaměstnat oddanou službou, abychom své smysly očistili a mohli vidět Nejvyšší Osobnost Božství. Zde je však uvedeno, že ti, kdo neustále meditují o lotosových nohách Pána, jsou nepochybně zbaveni hmotného znečištění smyslů, a díky tomu mohou vidět Nejvyššího Pána tváří v tvář. V současné době je slovo “meditace” mezi obyčejnými lidmi velice populární, ale nikdo nezná jeho skutečný význam. Z védské literatury víme, že yogīni jsou neustále pohrouženi v meditaci o lotosových nohách Pána. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). To je skutečná činnost yogīnů — myslet na lotosové nohy Pána. Pán Śiva proto učí, že ten, kdo má vážný zájem o očištění, se musí věnovat této meditaci či mystické yoze, která nejen že mu pomůže neustále vidět Pána v srdci, ale umožní mu také vidět Ho tváří v tvář a stát se Jeho společníkem na Vaikuṇṭě či Goloce Vṛndāvaně.
Slovo sva-dharmam ve výrazu sva-dharmam anutiṣṭhatām poukazuje na to, že chceme-li žít v bezpečí, pak se varṇāśramský systém — který uvádí předepsané povinnosti brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů a je dokonalým společenským zřízením — musí opírat o bhakti-yogu. Lidé si obvykle myslí, že samotné vykonávání předepsaných povinností brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů či śūdrů nebo brahmacārīnů, gṛhasthů, vānaprasthů či sannyāsīnů zbaví člověka strachu a zaručí mu osvobození, ale ve skutečnosti se strachu nelze zbavit, dokud všechny tyto předepsané povinnosti nejsou doprovázeny bhakti-yogou. V Bhagavad-gītě se setkáme s popisy karma-yogy, jñāna-yogy, bhakti-yogy, dhyāna-yogy atd., ale dokud člověk nedosáhne úrovně bhakti-yogy, ostatní yogy mu k nejvyšší dokonalosti života nepomohou. Bhakti-yoga je jediným prostředkem k osvobození. Tento závěr nalezneme také v Caitanya-caritāmṛtě v rozhovoru mezi Pánem Caitanyou a Rāmānandou Rāyem ohledně osvobození lidské bytosti z hmotného světa. V tomto rozhovoru Rāmānanda Rāya hovořil o následování varṇāśrama-dharmy, ale Pán Caitanya prohlásil, že to je pouze vnější záležitost (eho bāhya). Chtěl Rāmānandu Rāye přesvědčit, že pouhé plnění povinností varṇāśrama-dharmy osvobození nezaručí. Nakonec Rāmānanda Rāya poukázal na proces bhakti-yogy: sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ-manobhiḥ (Bhāg. 10.14.3). Pokud člověk praktikuje bhakti-yogu, která začíná nasloucháním (śruti-gatām) transcendentálnímu poselství Pána vycházejícímu z úst oddaných, pak bez ohledu na své životní postavení postupně přemůže nepřemožitelného Boha.
O Bohu se říká, že je nepřemožitelný, ale ten, kdo pokorně naslouchá slovům seberealizované duše, může nepřemožitelného přemoci. Z toho plyne, že ten, kdo má vážný zájem o osvobození, nemá pouze vykonávat předepsané povinnosti varṇāśrama-dharmy, ale také se zaměstnat bhakti-yogou, počínaje nasloucháním od realizované duše. Tento proces pomůže oddanému přemoci nepřemožitelného Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a stát se po opuštění hmotného těla Jeho společníkem.