SLOKA 18
hima-nirjhara-vipruṣmat-
kusumākara-vāyunā
calat-pravāla-viṭapa-
nalinī-taṭa-sampadi
hima-nirjhara—z ledovcového vodopádu; vipruṭ-mat—nesené kapky vody; kusuma-ākara—jarním; vāyunā—větrem; calat—pohybující se; pravāla—větve; viṭapa—stromy; nalinī-taṭa—na břehu jezera s lotosovými květy; sampadi—bohaté.
Větve stromů stojících na břehu jezera skrápěly kapky vody, nesené jarním větrem z ledovcových vodopádů.
V tomto verši je zvláště významné slovo hima-nirjhara. Vodopád představuje určitý druh tekuté nálady neboli rasy (vztahu). V těle existují různé druhy nálad, ras. Nejvyšší náladou (vztahem) je sexuální nálada (ādi-rasa). Tato ādi-rasa neboli sexuální touha se vzbudí stykem s jarním větrem, který ovládá Amor. Uvedené jevy představují rūpu, rasu, gandhu, śabdu a sparśu. Vítr je sparśa neboli dotek. Vodopád je rasa neboli chuť. Jarní vzduch (kusumākara) je vůně. Všechny tyto druhy požitku velice zpříjemňují život, a tímto způsobem jsme uchváceni hmotnou existencí.