SLOKA 45
saptopari kṛtā dvāraḥ
puras tasyās tu dve adhaḥ
pṛthag-viṣaya-gaty-arthaṁ
tasyāṁ yaḥ kaścaneśvaraḥ
sapta—sedm; upari—nahoře; kṛtāḥ—zhotovených; dvāraḥ—bran; puraḥ—města; tasyāḥ—toho; tu—potom; dve—dvě; adhaḥ—dole; pṛthak—různá; viṣaya—na místa; gati-artham—pro cestu; tasyām—v onom městě; yaḥ—ten, kdo; kaścana—kdokoliv; īśvaraḥ—vládce.
Sedm z devíti bran onoho města bylo na povrchu a dvě byly podzemní. Bylo zhotoveno devět dveří, které vedly na různá místa. Vládce města používal všechny jeho brány.
Sedm bran těla umístěných nahoře jsou dvě oči, dvě nosní dírky, dvě uši a jedna ústa. Dvě podzemní brány jsou konečník a genitálie. Král neboli vládce těla, kterým je živá bytost, používá všechny tyto dveře, aby si užíval různých hmotných požitků. Systém otevírání různých bran do různých směrů je ve starých indických městech stále patrný. Dříve bylo hlavní město obehnáno hradbami, a kdo chtěl jít do určitého města nebo směru, prošel určitou bránou. Ve Starém Dillí se dochovaly zbytky opevnění a různé brány, zvané Kašmírská brána, Lahorská brána atd. Podobně v Ahmedabadu existuje Dillíská brána. Význam tohoto přirovnání je, že živá bytost si chce užívat různých druhů hmotného bohatství a za tím účelem jí příroda dala různé otvory v těle, kterých může využít ke smyslovému požitku.