SLOKA 47
khadyotāvirmukhī ca prāg
dvārāv ekatra nirmite
vibhrājitaṁ janapadaṁ
yāti tābhyāṁ dyumat-sakhaḥ
khadyotā—jménem Khadyotā; āvirmukhī—jménem Āvirmukhī; ca — také; prāk—směrem na východ; dvārau—dvě brány; ekatra—na jednom místě; nirmite—postavené; vibhrājitam—jménem Vibhrājita; jana-padam—město; yāti—chodíval; tābhyām—jimi; dyumat—jménem Dyumān; sakhaḥ—se svým přítelem.
Dvě brány zvané Khadyotā a Āvirmukhī směřovaly na východ, ale byly postavené na jednom místě. Král jimi procházel do města Vibhrājita v doprovodu svého přítele, který se jmenoval Dyumān.
Jména Khadyotā a Āvirmukhī znamenají “světluška” a “pochodeň”. To naznačuje, že z obou očí má levé oko slabší schopnost vidět. Přestože jsou obě oči na jednom místě, jedno je silnější než druhé. Král neboli živá bytost používá těchto dvou bran, aby zřetelně viděl, ale neuvidí nic bez přítele, který se jmenuje Dyumān. Tímto přítelem je slunce. Ačkoliv se obě oči nacházejí na jednom místě, nemohou nic vidět bez slunečního světla. Vibhrājitaṁ janapadam. Chceme-li něco vidět velice jasně (vibhrājitam), musíme se na to dívat oběma očima za pomoci přítele, slunečního světla. Každý v tomto těle je král, protože používá jeho různé brány podle své vlastní vůle. Je velice pyšný na svoji schopnost vidět a slyšet, ale přesto závisí na pomoci přírody.