SLOKA 52
āsurī nāma paścād dvās
tayā yāti purañjanaḥ
grāmakaṁ nāma viṣayaṁ
durmadena samanvitaḥ
āsurī—jménem Āsurī; nāma—zvaná; paścāt—na západě; dvāḥ—brána; tayā—kterou; yāti—chodíval; purañjanaḥ—král Purañjana; grāmakam—jménem Grāmaka; nāma—zvané; viṣayam—město smyslového požitku; durmadena—Durmadou; samanvitaḥ—doprovázen.
Na západní straně byla brána jménem Āsurī, kterou král Purañjana chodíval do města Grāmaka, doprovázen svým přítelem Durmadou.
Brána na západní straně města se nazývala Āsurī, protože byla zvláště určena pro asury. Slovo asura označuje ty, kdo vyhledávají smyslový požitek, především sex, který je velice přitahuje. Purañjana, živá bytost, si tedy užíval ke své nejvyšší spokojenosti pomocí genitálií, a proto chodíval na místo zvané Grāmaka. Hmotný smyslový požitek se také nazývá grāmya a místo, kde se ve velké míře holduje sexu, se nazývá Grāmaka. Na cestách do Grāmaky Purañjanu doprovázel jeho přítel Durmada. Slovo viṣaya se vztahuje ke čtyřem tělesným potřebám — jídlu, spánku, sexu a obraně. Slovo durmadena lze analyzovat takto: dur znamená duṣṭa neboli “hříšný” a mada znamená “šílenství”. Každá živá bytost, která je ve styku s hmotnou přírodou, se nazývá mada, “šílená”. Je řečeno:
piśācī pāile yena mati-cchanna haya
māyā-grasta jīvera haya se bhāva udaya
(Prema-vivarta)
Člověk posedlý duchem se stane nepříčetným a v tomto stavu mluví samé nesmysly. Aby se člověk mohl věnovat smyslovému požitku, musí přijmout přítele, který je durmada, vážně napadený hmotnou nemocí.
Slova āsurī nāma paścād dvāḥ jsou významná ještě v jiném smyslu. Slunce je vidět nejprve na východě, v Bengálském zálivu, a potom se postupně přesouvá na západ. Můžeme na vlastní oči vidět, že lidé na Západě více holdují smyslovému požitku. Potvrdil to Samotný Śrī Caitanya Mahāprabhu: paścimera loka saba mūḍha anācāra (Cc. Ādi 10.89). Čím půjdeme dále na západ, tím více budeme potkávat lidi, kteří se nezajímají o duchovní život a jednají proti védským pravidlům. Kvůli tomu lidé na Západě více tíhnou ke smyslovému požitku. Zde v Bhāgavatamu je to potvrzeno: āsurī nāma paścād dvāḥ. Obyvatelstvo západního světa rozvíjí asurskou civilizaci, to znamená materialistický způsob života. Pán Caitanya si proto přál rozšíření tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy do západní části světa, aby lidé propadlí smyslovému požitku mohli mít prospěch z Jeho učení.