SLOKA 6
gṛheṣu kūṭa-dharmeṣu
putra-dāra-dhanārtha-dhīḥ
na paraṁ vindate mūḍho
bhrāmyan saṁsāra-vartmasu
gṛheṣu—v rodinném životě; kūṭa-dharmeṣu—v nepravých povinnostech; putra—synové; dāra—manželka; dhana—bohatství; artha—cíl života; dhīḥ—ten, kdo pokládá; na—ne; param—transcendence; vindate—dosáhne; mūḍhaḥ—darebák; bhrāmyan—putuje; saṁsāra—hmotné existence; vartmasu—na cestách.
Ti, kdo se zajímají pouze o takzvaný řádný život — být hospodářem zapleteným prostřednictvím synů a manželky a vyhledávajícím bohatství — si myslí, že tyto věci jsou konečným životním cílem. Tito lidé jen putují hmotným světem v různých druzích těl, aniž by nalezli skutečný cíl života.
Ti, kdo příliš lpí na rodinném životě — který představuje zapletení v podobě manželky, dětí, bohatství a domova — vykonávají kūṭa-dharmu, nepravé povinnosti. Prahlāda Mahārāja tyto nepravé povinnosti přirovnal k temné studni (andha-kūpam). Prahlāda mluvil záměrně o temné studni, protože když někdo do takové studny spadne, zemře. Může volat o pomoc, ale nikdo ho neuslyší a nepřijde ho zachránit.
Významná jsou zde slova bhrāmyan saṁsāra-vartmasu. V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 19.151) Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětluje velice jasně: brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva. Všechny živé bytosti putují v různých tělech po různých planetách, a pokud se řízením Nejvyšší Osobnosti Božství během svého putování setkají s oddaným, jejich život bude úspěšný. Přestože se král Prācīnabarhiṣat věnoval plodonosným činnostem, zjevil se před ním velký mudrc Nārada. Král měl veliké štěstí, že získal společnost Nārady, který ho poučil o duchovním poznání. Všichni světci mají povinnost kráčet ve stopách Nārady Muniho a cestovat po celém světě, do každé země a vesnice, aby poučili zmatené lidi o cíli života, a zachránili je ze zapletení do plodonosných činností (karma-bandha).