SLOKA 13
caṇḍavega iti khyāto
gandharvādhipatir nṛpa
gandharvās tasya balinaḥ
ṣaṣṭy-uttara-śata-trayam
caṇḍavegaḥ—Caṇḍavega; iti—takto; khyātaḥ—oslavovaný; gandharva—patřící na Gandharvaloku; adhipatiḥ—král; nṛpa—ó králi; gandharvāḥ—jiní Gandharvové; tasya—jeho; balinaḥ—velice silní vojáci; ṣaṣṭi—šedesát; uttara—přesahující; śata—sta; trayam—tři.
Ó králi! Na Gandharvaloce žije král jménem Caṇḍavega, jemuž slouží 360 silných vojáků z rodu Gandharvů.
Čas je zde obrazně označen jako Caṇḍavega. Čas na nikoho nečeká, a proto se zde nazývá Caṇḍavega, což znamená “ubíhající velice rychle”. Počítá se na roky, a jeden rok má 360 dní, které zde představují Caṇḍavegovi vojáci. Čas ubíhá rychle — Caṇḍavegovi silní vojáci z Gandharvaloky nám rychle odnášejí všechny dny našeho života. Slunce nám svými východy a západy zkracuje život, a s každým uplynulým dnem tedy ztratíme něco z jeho délky. Je proto řečeno, že délku našeho života nelze zachovat. Tomu, kdo se však věnuje oddané službě, slunce nemůže jeho čas vzít. Āyur harati vai puṁsām udyann astaṁ ca yann asau (Bhāg. 2.3.17). Závěr je, že chce-li být někdo nesmrtelný, musí se vzdát smyslového požitku. Když se zaměstná oddanou službou, může postupně dospět do věčného království Boha.
Fata morgána a jiné iluzorní jevy se někdy nazývají Gandharvové a to, jak se zkracuje délka našeho života, je pokládáno za “přibývání let”. Toto nepostřehnutelné ubíhání dnů v tomto verši obrazně zastupují Gandharvové. Jak bude vysvěteno v dalších verších, tito Gandharvové jsou mužského i ženského rodu. To svědčí o tom, že muži i ženy nepostřehnutelně přicházejí o život silou času, který má jméno Caṇḍavega.