SLOKA 13
yavanoparuddhāyatano
grastāyāṁ kāla-kanyayā
puryāṁ prajvāra-saṁsṛṣṭaḥ
pura-pālo ’nvatapyata
yavana—Yavany; uparuddha—napadené; āyatanaḥ—jeho sídlo; grastāyām—když bylo uchvácené; kāla-kanyayā—dcerou Času; puryām—město; prajvāra-saṁsṛṣṭaḥ—když se k němu blížil Prajvāra; pura-pālaḥ—dozorce města; anvatapyata—také se velice zarmoutil.
Had coby policejní dozorce města viděl, že na obyvatele útočí Kālakanyā, a velice ho zarmoutilo, když zjistil, že jeho sídlo hoří po útoku Yavanů.
Živou bytost pokrývají dva druhy těl — hrubohmotné a jemnohmotné. V okamžiku smrti vidíme, že s hrubým tělem je konec, ale živá bytost se v jemném těle stěhuje do jiného hrubého těla. Takzvaní vědci moderní doby nevidí, jak jemné tělo přenáší duši z jednoho těla do druhého. Toto jemné tělo je zde obrazně označeno jako had neboli policejní dozorce města. Když hoří všude, ani policejní dozorce nemůže uniknout. Je-li ve městě klid a nehoří, policejní dozorce může na obyvatele uplatňovat svoji autoritu, ale pokud na město dopadá útok ze všech stran, dozorce nic nezmůže. Když se životní vzduch připravil opustit hrubé tělo, začalo i jemné tělo cítit bolest.