SLOKA 38
tapasā vidyayā pakva-
kaṣāyo niyamair yamaiḥ
yuyuje brahmaṇy ātmānaṁ
vijitākṣānilāśayaḥ
tapasā—askezí; vidyayā—vzděláním; pakva—spálené; kaṣāyaḥ—všechny nečistoty; niyamaiḥ—usměrňujícími zásadami; yamaiḥ—sebeovládáním; yuyuje—ustálil; brahmaṇi—v duchovní realizaci; ātmānam—své já; vijita—zcela ovládl; akṣa—smysly; anila—život; āśayaḥ—vědomí.
Uctíváním, askezí a dodržováním usměrňujících zásad si král Malayadhvaja podrobil své smysly, život a vědomí. Upřel tak vše na střed Nejvyššího Brahmanu (na Kṛṣṇu).
Ať už se slovo brahman objeví kdekoliv, podle impersonalistů vždy označuje neosobní záři brahmajyoti. Parabrahman, Nejvyšší Brahman, je však ve skutečnosti Kṛṣṇa, Vāsudeva. V Bhagavad-gītě (7.19) je řečeno: vāsudevaḥ sarvam iti — Vāsudeva se rozpíná všude jako neosobní Brahman. Není možné upřít mysl na neosobní “něco”. Bhagavad-gītā (12.5) proto říká: kleśo 'dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām — “Pro ty, jejichž mysl lpí na neprojeveném, neosobním aspektu Nejvyššího, je velmi obtížné dělat pokroky.” Když je zde tedy řečeno, že král Malayadhvaja upřel svoji mysl na Brahman, “Brahman” znamená Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva.