SLOKA 54
haṁsāv ahaṁ ca tvaṁ cārya
sakhāyau mānasāyanau
abhūtām antarā vaukaḥ
sahasra-parivatsarān
haṁsau—dvě labutě; aham—Já; ca—a; tvam—ty; ca—také; ārya — ó velká duše; sakhāyau—přátelé; mānasa-ayanau—společně na jezeře Mānasa; abhūtām—stali se; antarā—odděleni; vā—vskutku; okaḥ—od původního domova; sahasra—tisíce; pari—po sobě jdoucích; vatsarān—let.
Můj milý vznešený příteli, ty i Já jsme jako dvě labutě a žijeme ve stejném srdci, které je jako jezero Mānasa. Přestože spolu žijeme již mnoho tisíc let, jsme stále velice daleko od svého původního domova.
Původním domovem živé bytosti a Nejvyšší Osobnosti Božství je duchovní svět. V duchovním světě žije Pán společně s živými bytostmi pokojným životem. Jelikož je živá bytost stále zaměstnaná službou Pánu, oba sdílejí v duchovním světě život plný blaženosti. Když si však chce živá bytost užívat sama, klesá do hmotného světa. Dokonce i tehdy s ní Pán zůstává jako Nadduše, její důvěrný přítel, ale živá bytost to pod vlivem svého zapomnění neví a zůstává podmíněná v každém vesmírném věku. Přestože ji Pán doprovází jako její přítel, živá bytost Ho kvůli hmotné existenci plné zapomnění nepoznává.