SLOKA 62
ahaṁ bhavān na cānyas tvaṁ
tvam evāhaṁ vicakṣva bhoḥ
na nau paśyanti kavayaś
chidraṁ jātu manāg api
aham—Já; bhavān—ty; na—ne; ca—také; anyaḥ—různí; tvam—ty; tvam—ty; eva—jistě; aham—jako jsem Já; vicakṣva—jen pohleď; bhoḥ—Můj milý příteli; na—ne; nau—nás; paśyanti—vidí; kavayaḥ—učenci; chidram—mylné rozlišování; jātu—kdykoliv; manāk—v malé míře; api—ani.
Můj milý příteli, Já, Nadduše, a ty, individuální duše, se od sebe kvalitou nelišíme, neboť jsme oba duchovní. Ve svém skutečném, přirozeném postavení jsi se Mnou, Můj milý příteli, kvalitativně totožný. Jen se nad tím zamysli. Pokročilí učenci, kteří mají poznání, nevidí mezi tebou a Mnou žádný kvalitativní rozdíl.
Nejvyšší Osobnost Božství a živá bytost jsou kvalitativně totožní. Neexistuje mezi nimi žádný skutečný rozdíl. Māyāvādští filozofové znovu a znovu podléhají iluzorní energii, protože si myslí, že Nadduše a individuální duše nemají oddělenou totožnost nebo že Nadduše neexistuje. Mýlí se také v názoru, že vše je Nadduše. Ale ti, kdo jsou kavayaḥ, učenci, znají skutečnost a nedopouštějí se takových omylů. Vědí, že Bůh a individuální duše jsou totožní kvalitou, ale že individuální duše upadá do zajetí māyi, zatímco Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství, je vládcem māyi. Māyā je výtvorem Nejvyššího Pána (mayā sṛṣṭā), a proto jí Nejvyšší Pán vládne. I když je individuální duše svou kvalitou totožná s Nejvyšším Pánem, podléhá māyi. Māyāvādští filozofové nedokáží rozlišovat mezi vládcem a ovládaným.