SLOKA 45
śabda-brahmaṇi duṣpāre
caranta uru-vistare
mantra-liṅgair vyavacchinnaṁ
bhajanto na viduḥ param
śabda-brahmaṇi—védské literatuře; duṣpāre—neomezené; carantaḥ—věnují se; uru—velice; vistare—rozsáhlé; mantra—védských hymnů; liṅgaiḥ—charakteristickými znaky; vyavacchinnam—částečně mocné (polobohy); bhajantaḥ—uctívají; na viduḥ—neznají; param—Nejvyššího.
Rozvoj védského poznání, které je neomezené, a uctívání různých polobohů védskými mantrami prostřednictvím jejich charakteristických znaků nepomohou živé bytosti pochopit svrchovaně mocnou Osobnost Božství.
V Bhagavad-gītě (7.20) je řečeno:
kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ
prapadyante 'nya-devatāḥ
taṁ taṁ niyamam āsthāya
prakṛtyā niyatāḥ svayā
“Ti, kterým hmotné žádosti znetvořily mysl, se odevzdávají polobohům a uctívají je podle pravidel a předpisů, jež odpovídají jejich povahám.” Většina lidí uctívá polobohy proto, aby získali různé výsady. Každý polobůh má určitou moc. Například Indra, král nebeských planet, má moc posílat příděly deště na povrch Země, aby zde byl dostatek vegetace. Vedy popisují Indru slovy vajra-hastaḥ purandaraḥ. Indra řídí déšť s bleskem v ruce, jemuž také vládne. Stejně tak další polobozi — Agni, Varuṇa, Candra, Sūrya — mají každý svoji určitou moc. Všichni tito polobozi jsou uctíváni védskými hymny prostřednictvím jejich symbolických zbraní. Proto je zde řečeno: mantra-liṅgair vyavacchinnam. Díky tomuto uctívání mohou být karmī požehnáni hmotným bohatstvím v podobě zvířat, peněz, krásných manželek, mnoha stoupenců a podobně. Takové hmotné bohatství však nikomu nepomůže pochopit Nejvyšší Osobnost Božství.