No edit permissions for Čeština

SLOKA 46

yadā yasyānugṛhṇāti
bhagavān ātma-bhāvitaḥ
sa jahāti matiṁ loke
vede ca pariniṣṭhitām

yadā—když; yasya—jehož; anugṛhṇāti—obdaří bezpříčinnou milostí; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; ātma-bhāvitaḥ—realizován oddaným; saḥ—takový oddaný; jahāti—vzdává se; matim—vědomí; loke — v hmotném světě; vede—ve védských obřadech; ca—také; pariniṣṭhitām—upnuté.

Toho, kdo se plně zapojí do oddané služby, Pán obdaří Svou bezpříčinnou milostí. Tehdy tento probuzený oddaný zanechá všech hmotných činností a obřadů popsaných ve Vedách.

V předchozím verši bylo řečeno, že ti, kdo mají pouze poznání, nedokáží ocenit Nejvyšší Osobnost Božství. Tento verš dále sděluje, že Nejvyšší Osobnost Božství nedokáží vidět ani vykonavatelé védských obřadů a plodonosných činností. Karmī i jñānī jsou tedy v těchto dvou verších prohlášeni za neschopné Pána pochopit. Śrīla Rūpa Gosvāmī uvedl, že jedině ten, kdo se zcela zbavil mentální spekulace a plodonosných činností (anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam), je prostý hmotných tužeb a může vykonávat čistou oddanou službu. Významné slovo ātma-bhāvitaḥ naznačuje, že vzpomínka na Pána se probudí v mysli toho, kdo o Něm neustále přemýšlí. Čistý oddaný vždy myslí na lotosové nohy Pána (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ) a nevydrží ani jediný okamžik nebýt pohroužen do myšlenek na Nejvyšší Osobnost Božství. Toto neustálé myšlení na Pána popisuje Bhagavad-gītā slovy satata-yuktānām, “být neustále zaměstnán službou Pánu”. Bhajatāṁ prīti-pūrvakam — to je láskyplná oddaná služba. Čistý oddaný je uchráněn před všemi hmotnými činnostmi, jelikož mu Nejvyšší Osobnost Božství dává pokyny zevnitř. Dokonce i védské obřady jsou považovány za hmotné činnosti, protože pouze pomáhají dosáhnout jiných planetárních systémů, na kterých sídlí polobozi. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (9.25):

yānti deva-vratā devān
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino 'pi mām

“Ti, kdo uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy; k předkům jdou ti, kdo uctívají předky; ti, kdo uctívají duchy, se narodí mezi takovými bytostmi, a ti, kdo uctívají Mě, budou žít se Mnou.”

Slovo ātma-bhāvitaḥ také vyjadřuje, že oddaný neustále káže, aby osvobodil podmíněné duše. O šesti Gosvāmīch je řečeno: nānā-śāstra-vicāraṇaika-nipuṇau sad-dharma-saṁsthāpakau lokānāṁ hita-kāriṇau. Čistý oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství neustále myslí na to, jak je možné osvobodit pokleslé, podmíněné duše. Nejvyššího Pána tato snaha milostivých oddaných dojímá, a proto Svou bezpříčinnou milostí dává obyčejným lidem poznání. Oddaný, který dostal požehnání od jiného oddaného, zanechává činností karma-kāṇḍy i jñāna-kāṇḍy. Brahma-saṁhitā to potvrzuje: vedeṣu durlabham — Nejvyšší Osobnost Božství nelze poznat prostřednictvím karma-kāṇḍy ani jñāna-kāṇḍy. Adurlabham ātma-bhaktau—Pána pozná jedině upřímný oddaný.

Tento hmotný svět neboli vesmírný projev stvořil Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a živé bytosti sem přicházejí s touhou si užívat. Védské pokyny je nabádají jednat podle různých usměrňujících zásad a inteligentní lidé těchto pokynů využívají, aby mohli v klidu vychutnávat hmotný život. To je však ve skutečnosti iluze a překonat ji vlastní snahou je velice obtížné. Obyčejní lidé se věnují hmotným činnostem a ty, kdo jsou o něco pokročilejší, přitahují obřady popsané ve Vedách. Když však člověka vykonávání těchto obřadů zklame, vrátí se znovu k hmotným činnostem. Tímto způsobem jsou vykonavatelé védských obřadů a hmotných činností zapleteni do podmíněného života. Jedině dobrou vůlí gurua a Kṛṣṇy mohou tito lidé obdržet semínko oddané služby. To potvrzuje Caitanya-caritāmṛta: guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja.

Toho, kdo vykonává oddanou službu, již nepřitahují hmotné činnosti. Člověk, který se ztotožňuje s různými označeními, nemůže oddaně sloužit. Aby mohl sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství prostřednictvím svých očištěných smyslů, musí zanechat činností, které pramení z vnějších označení (sarvopādhi-vinirmuktam), a stát se čistým. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate — služba Pánu za použití očištěných smyslů se nazývá bhakti-yoga neboli oddaná služba. Pán Kṛṣṇa potvrzuje v Bhagavad-gītě (10.10), že upřímnému oddanému vždy pomáhá Nadduše, která sídlí v srdci každé živé bytosti:

teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te

“Těm, kteří jsou Mi neustále oddáni a s láskou Mě uctívají, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mně mohou dospět.”

To je stádium, kdy se oddaný zbavuje znečištění hmotného světa, navazuje přátelství s jinými oddanými a zcela zanechává hmotných činností. Tehdy získá přízeň Pána a ztratí svoji víru v hmotnou civilizaci, která začíná varṇāśrama-dharmou. Śrī Caitanya Mahāprabhu hovoří jasně o osvobození se od varṇāśrama-dharmy, nejvznešenějšího společenského systému lidské civilizace. Tehdy se oddaný cítí jako věčný služebník Pána Kṛṣṇy, což je postavení, které zaujal Śrī Caitanya Mahāprabhu Samotný.

nāhaṁ vipro na ca nara-patir nāpi vaiśyo na śūdro
nāhaṁ varṇī na ca gṛha-patir no vana-stho yatir vā
kintu prodyan nikhila-paramānanda-pūrṇāmṛtābdher
gopī-bhartuḥ pada-kamalayor dāsa-dāsānudāsaḥ

(Padyāvalī 63)

“Nejsem brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya ani śūdra. Nejsem brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha ani sannyāsī. Co jsem? Jsem věčný služebník služebníka služebníka Pána Kṛṣṇy.” K tomuto závěru, který znamená dokonalé dosažení transcendentální úrovně, může každý dojít prostřednictvím učednické posloupnosti.

« Previous Next »