SLOKA 50
harir deha-bhṛtām ātmā
svayaṁ prakṛtir īśvaraḥ
tat-pāda-mūlaṁ śaraṇaṁ
yataḥ kṣemo nṛṇām iha
hariḥ—Śrī Hari; deha-bhṛtām—živých bytostí, které přijaly hmotná těla; ātmā—Nadduše; svayam—On Sám; prakṛtiḥ—hmotné přírody; īśvaraḥ—vládce; tat—Jeho; pāda-mūlam—nohy; śaraṇam—útočiště; yataḥ—z něhož; kṣemaḥ—štěstí; nṛṇām—lidí; iha—v tomto světě.
Śrī Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, je Nadduše a průvodce všech vtělených živých bytostí v tomto světě. Je svrchovaným vládcem veškerých hmotných činností v hmotné přírodě. Je také naším nejlepším přítelem a každý by měl přijmout útočiště u Jeho lotosových nohou. Život toho, kdo tak učiní, bude šťastný.
V Bhagavad-gītě (18.61) je řečeno: īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati — “Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno.” Živá bytost pobývá v těle a Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství, je tam také. Nazývá se antaryāmī a caitya-guru. Pán Kṛṣṇa prohlašuje v Bhagavad-gītě (15.15), že je vládcem všeho.
sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo
mataḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
“Sídlím v srdci každého a ode Mne pocházejí vzpomínky, poznání i zapomnění.”
Nadduše v těle řídí vše, a proto je výhodnější přijmout Její vedení a být šťastný. Aby člověk mohl přijmout pokyny Pána, musí být Jeho oddaným, což také potvrzuje Bhagavad-gītā (10.10):
teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te
“Těm, kteří jsou Mi neustále oddáni a s láskou Mě uctívají, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mně mohou dospět.”
I když je Nadduše v srdci každého (īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati), promlouvá pouze k čistým oddaným, kteří Pánovi neustále slouží. V Caitanya-bhāgavatě (Antya 3.45) je řečeno:
tāhāre se bali vidyā, mantra, adhyayana
kṛṣṇa-pāda-padme ye karaye sthira mana
“Věz, že ten, kdo upřel svoji mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy, získal to nejlepší vzdělání a prostudoval všechny Vedy.” V Caitanya-bhāgavatě jsou také další verše, které je v této souvislosti vhodné citovat:
sei se vidyāra phala jāniha niścaya
kṛṣṇa-pāda-padme yadi citta-vṛtti raya
“Dokonalým výsledkem vzdělání je upřít svoji mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy.” (Ādi 13.178)
’dig-vijaya kariba,'—vidyāra kārya nahe
īśvare bhajile, sei vidyā ’satya' kahe
“Není třeba hmotným vzděláním dobývat svět. Když se člověk začne věnovat oddané službě, jeho vzdělání je dovršené.” (Ādi 13.173)
paḍe kene loka—kṛṣṇa-bhakti jānibāre
se yadi nahila, tabe vidyāya ki kare
“Smyslem vzdělání je pochopit Kṛṣṇu a oddanou službu Jemu. Když to člověk nepochopí, jeho vzdělání je falešné.” (Ādi 12.49)
tāhāre se bali dharma, karma sadācāra
īśvare se prīti janme sammata sabāra
“Být kulturní, vzdělaný, velice činný a zbožný znamená vyvinout přirozenou lásku ke Kṛṣṇovi.” (Antya 3.44) Láska ke Kṛṣṇovi dříme v každém a je třeba ji probudit prostřednictvím kultury a vzdělání. To je záměr tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Když se jednou Pán Caitanya zeptal Śrī Rāmānandy Rāye, co je nejlepší částí vzdělání, Rāmānanda Rāya Mu odpověděl, že je to pokrok ve vědomí Kṛṣṇy.