SLOKA 7
bṛhad-balaṁ mano vidyād
ubhayendriya-nāyakam
pañcālāḥ pañca viṣayā
yan-madhye nava-khaṁ puram
bṛhat-balam—velice mocná; manaḥ—mysl; vidyāt—je třeba vědět; ubhaya-indriya—obou skupin smyslů; nāyakam—vůdce; pañcālāḥ—království jménem Pañcāla; pañca—pět; viṣayāḥ—smyslových předmětů; yat—něhož; madhye—uprostřed; nava-kham—s devíti otvory; puram — město.
Jedenáctý pomocník, který je velitelem ostatních, se nazývá mysl a řídí smysly při získávání poznání i při práci. Království Pañcāla je místem vychutnávání pěti smyslových předmětů. V tomto království se nachází město zvané tělo, které má devět bran.
Mysl je ústředím všech činností a je zde označena jako bṛhad-bala, velice mocná. Chceme-li se vymanit ze zajetí māyi, z hmotné existence, musíme ovládnout svoji mysl. Podle toho, jak je mysl vycvičená, je buď přítelem, nebo nepřítelem živé bytosti. Dobrý správce zajistí, že o náš majetek bude dobře postaráno, ale když je správce zloděj, majetek bude rozkraden. V hmotné, podmíněné existenci dává živá bytost plnou moc své mysli, a vystavuje se tak nebezpečí, že ji mysl svede k užívání si smyslových předmětů. Śrīla Ambarīṣa Mahārāja proto nejprve upřel svoji mysl na lotosové nohy Pána. Sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ. Když je mysl zaměstnaná meditací o lotosových nohách Pána, jsou smysly ovládnuté. Tento způsob sebeovládání se nazývá yama, což znamená “pokoření smyslů”. Ten, kdo si dokáže podrobit své smysly, se nazývá gosvāmī, zatímco ten, kdo není schopen ovládnout svoji mysl, se nazývá go-dāsa. Mysl řídí činnosti smyslů, uskutečňované prostřednictvím různých otvorů, jež popisuje další verš.