SLOKA 79
atas tad apavādārthaṁ
bhaja sarvātmanā harim
paśyaṁs tad-ātmakaṁ viśvaṁ
sthity-utpatty-apyayā yataḥ
ataḥ—proto; tat—to; apavāda-artham—abys působil proti; bhaja — oddaně sloužit; sarva-ātmanā—se všemi svými smysly; harim—Nejvyšší Osobnosti Božství; paśyan—uvidíš; tat—Pána; ātmakam—pod vládou; viśvam—vesmírný projev; sthiti—udržování; utpatti—stvoření; apyayāḥ—a zničení; yataḥ—z Něhož.
Měl bys vědět, že vesmírný projev je stvořen, udržován a zničen vůlí Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto je v něm vše pod Pánovou vládou. Aby člověk získal toto dokonalé poznání, měl by neustále vykonávat oddanou službu Pánu.
Seberealizace — pochopit, že jsme Brahman neboli duše — je v hmotných podmínkách velice obtížná. Pokud však přijmeme oddanou službu, Pán se nám postupně vyjeví, a tímto způsobem můžeme krok za krokem realizovat své duchovní postavení. V temnotě noci nevidíme nic, dokonce ani sebe samotné, ale na slunečním světle vidíme nejen slunce, ale i vše kolem nás. Pán Kṛṣṇa vysvětluje v Bhagavad-gītě (7.1):
mayy āsakta-manāḥ pārtha
yogaṁ yuñjan mad-āśrayaḥ
asaṁśayaṁ samagraṁ māṁ
yathā jñāsyasi tac chṛṇu
“Nyní slyš, ó synu Pṛthy (Arjuno), jak Mě můžeš plně poznat bez jakékoliv pochybnosti, budeš-li vykonávat yogu plně si Mě vědom a s myslí upřenou na Mě.”
Když se zapojíme do oddané služby Pánu, abychom vyvinuli vědomí Kṛṣṇy, pochopíme nejen Kṛṣṇu, ale i vše, co s Ním souvisí. Prostřednictvím vědomí Kṛṣṇy tedy můžeme pochopit nejen Kṛṣṇu a vesmírný projev, ale i své přirozené postavení. Když máme vědomí Kṛṣṇy, můžeme chápat, že celé hmotné stvoření vytváří, udržuje, ničí a pohlcuje Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. I my jsme nedílné části Pána. Vše je pod Jeho vládou, a naší jedinou povinností je tedy odevzdat se Mu a prokazovat Mu transcendentální láskyplnou službu.