SLOKA 82
tatraikāgra-manā dhīro
govinda-caraṇāmbujam
vimukta-saṅgo ’nubhajan
bhaktyā tat-sāmyatām agāt
tatra—tam; eka-agra-manāḥ—s plnou pozorností; dhīraḥ—rozvážný; govinda—Kṛṣṇy; caraṇa-ambujam—na lotosové nohy; vimukta—osvobozený od; saṅgaḥ—hmotné společnosti; anubhajan—neustále zaměstnaný oddanou službou; bhaktyā—čistou oddaností; tat—s Pánem; sāmyatām—kvalitativní rovnosti; agāt—dosáhl.
Poté, co král Prācīnabarhi podstoupil askezi v Kapilāśramu, zcela se osvobodil od všech hmotných označení. Neustále se zaměstnával transcendentální láskyplnou službou Pánu a dosáhl duchovního postavení, které bylo kvalitativně totožné s postavením Nejvyšší Osobnosti Božství.
Slova tat-sāmyatām agāt mají zvláštní význam. Král získal stejné postavení nebo stejnou podobu jako Pán. To jednoznačně dokazuje, že Nejvyšší Osobnost Božství je vždy osobou. Ve Svém neosobním rysu se projevuje jako paprsky Svého transcendentálního těla. Když živá bytost dosáhne duchovní dokonalosti, rovněž získá takové tělo, které se nazývá sac-cid-ānanda-vigraha. Toto duchovní tělo se nikdy nesměšuje s hmotnými prvky. I když je živá bytost v hmotném životě obklopena hmotnými prvky (zemí, vodou, ohněm, vzduchem, éterem, myslí, inteligencí a egem), zůstává vždy mimo ně. Může tedy být osvobozena z hmotného podmínění v kterémkoliv okamžiku, pokud si to ovšem přeje. Hmotné prostředí se nazývá māyā. Kṛṣṇa říká:
daivī hy eṣā guṇamayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te
“Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdají, ji snadno překročí.” (Bg. 7.14)
Jakmile se živá bytost zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu, ihned se osvobodí od veškerého hmotného podmínění (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). V hmotném stavu je živá bytost na úrovni jīva-bhūta, ale když s oddaností slouží Pánu, dostává se na úroveň brahma-bhūta. Na úrovni brahma-bhūta je osvobozená z hmotného otroctví a oddaně slouží Pánu. Slovo dhīra v tomto verši se někdy nahrazuje slovem vīra. Není v tom však příliš velký rozdíl. Dhīra znamená “rozumný” a vīra znamená “hrdina”. Ten, kdo bojuje proti māyi, je hrdina a ten, kdo je natolik rozumný, že chápe své postavení, je dhīra. Bez rozumu a hrdinství nelze dosáhnout duchovního osvobození.