SLOKA 18
atha mayy anapāyinyā
bhaktyā pakva-guṇāśayāḥ
upayāsyatha mad-dhāma
nirvidya nirayād ataḥ
atha—proto; mayi—Mně; anapāyinyā—bez odchýlení; bhaktyā—oddanou službou; pakva-guṇa—bez hmotného znečištění; āśayāḥ—vaše mysl; upayāsyatha—dosáhnete; mat-dhāma—Mého sídla; nirvidya—zcela odpoutaní; nirayāt—od hmotné existence; ataḥ—takto.
Poté dosáhnete Mé čisté oddané služby a zbavíte se všeho hmotného znečištění. Tehdy již budete zcela odpoutaní od hmotného požitku na takzvaných nebeských i pekelných planetách a vrátíte se domů, zpátky k Bohu.
Milostí Pána dostali Pracetové zvláštní výsady. I když budou moci žít milión let a užívat si hmotného pohodlí, přesto se neodchýlí od transcendentální láskyplné služby Pánu. Takto plně zaměstnáni oddanou službou se zcela zbaví veškeré hmotné připoutanosti. Hmotná připoutanost je velice silná. Materialista během svého života získává půdu, peníze, přátele, společnost, přátelství, lásku atd., a po zániku svého těla si chce užívat na nebeských planetách. Kdo se však zapojí do oddané služby, ten se odpoutá od všeho hmotného požitku i utrpení. V hmotném světě lze dosáhnout vyšších planetárních systémů a užívat si všeho hmotného pohodlí, nebo poklesnout na nižší planetární systémy a žít v pekelných podmínkách. Bhagavad-gītā (14.26) popisuje postavení oddaného takto:
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností se neodchýlí, ten ihned transcenduje kvality hmotné přírody a dostává se na úroveň Brahmanu.”
Oddaný je vždy na úrovni Brahmanu; nemá nic společného s hmotným štěstím či neštěstím. Kdo je pevný v oddané službě a prostý veškeré hmotné připoutanosti, neznečištěn hmotnými kvalitami přírody, ten je způsobilý vrátit se domů, zpátky k Bohu. I když si Pracetové budou moci díky zvláštnímu požehnání po milióny let užívat hmotného pohodlí, nebudou k němu připoutaní. Na konci svého hmotného požitku tedy dospějí do duchovního světa a vrátí se k Bohu.
Slovo pakva-guṇāśayāḥ je zvláště významné, neboť znamená, že oddanou službou se člověk dokáže zbavit vlivu tří kvalit hmotné přírody. Nikdo se nemůže vrátit k Bohu, dokud je pod jejich vlivem. Je jasně řečeno, že žádná planeta v hmotném světě — od Brahmaloky až po pekelné planety — se nehodí pro pobyt oddaného. Padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām. Místo, kde číhá nebezpečí na každém kroku, jistě není příliš příjemné. Pán proto říká v Bhagavad-gītě (8.16):
ābrahma-bhuvanāl lokāḥ
punar āvartino 'rjuna
mām upetya tu kaunteya
punar janma na vidyate
“Všechny planety v hmotném světě, od nejvyšší až po nejnižší, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému zrození a smrti. Kdo však dosáhne Mého sídla, ó synu Kuntī, se již nikdy znovu nerodí.”
Ani povýšení na nejvyšší planetu hmotného vesmíru, Brahmaloku, tedy nic nepřináší. Pokud se nám však nějakým způsobem podaří dospět do sídla Pána, již se nikdy nevrátíme do hmotného světa.