SLOKA 23
śuddhāya śāntāya namaḥ sva-niṣṭhayā
manasy apārthaṁ vilasad-dvayāya
namo jagat-sthāna-layodayeṣu
gṛhīta-māyā-guṇa-vigrahāya
śuddhāya—neznečištěnému; śāntāya—nejklidnějšímu; namaḥ—klaníme se; sva-niṣṭhayā—ve svém postavení; manasi—v mysli; apārtham—beze smyslu; vilasat—jeví se; dvayāya—v Němž svět duality; namaḥ — poklony; jagat—vesmírného projevu; sthāna—udržování; laya—zničení; udayeṣu—a pro stvoření; gṛhīta—přijal; māyā—hmotné; guṇa—kvalit přírody; vigrahāya—podoby.
Drahý Pane, pokorně se Ti klaníme. Tomu, jehož mysl je upřena na Tebe, se svět duality jeví jako nesmyslný, přestože je místem hmotného požitku. Tvá transcendentální podoba je plná transcendentální blaženosti, a proto Ti vzdáváme uctivé poklony. Zjevuješ se jako Pán Brahmā, Pán Viṣṇu a Pán Śiva, abys tvořil, udržoval a ničil tento vesmírný projev.
Čistý oddaný, jehož mysl je neustále zaměstnaná službou Pánu, si je jistě vědom pomíjivosti tohoto hmotného světa. I když vykonává hmotné činnosti, jeho stav se nazývá anāsakti. Śrīla Rūpa Gosvāmī to popsal slovy anāsaktasya viṣayān yathārham upayuñjataḥ. Oddaný je vždy odpoutaný od hmotných činností, neboť v osvobozeném stavu je jeho mysl vždy upřená na lotosové nohy Pána.
Tento hmotný svět se nazývá dvaita, svět duality. Oddaný dobře ví, že vše, co se v něm nachází, je pouze projevem energie Nejvyššího Pána. Pro udržování tří kvalit hmotné přírody na Sebe Pán bere podoby Brahmy, Viṣṇua a Śivy — nedotčen hmotnými kvalitami přijímá různé podoby, aby tvořil, udržoval a ničil vesmírný projev. Závěr je takový, že i když čistý oddaný ve službě Pánu zdánlivě vykonává hmotné činnosti, dobře ví, že hmotný smyslový požitek nemá vůbec žádný význam.