SLOKA 27
rūpaṁ bhagavatā tv etad
aśeṣa-kleśa-saṅkṣayam
āviṣkṛtaṁ naḥ kliṣṭānāṁ
kim anyad anukampitam
rūpam—podoba; bhagavatā—Tebou, Pane; tu—ale; etat—tato; aśeṣa—neomezená; kleśa—utrpení; saṅkṣayam—která rozptyluje; āviṣkṛtam—zjevená; naḥ—nás; kliṣṭānām—kteří trpíme hmotným podmíněním; kim anyat—co říci o; anukampitam—těch, jimž jsi vždy příznivě nakloněn.
Drahý Pane, jakožto podmíněné duše jsme neustále zahaleni nevědomostí v podobě tělesného pojetí života, a proto dáváme přednost strastiplným podmínkám hmotné existence. Sestoupil jsi ve Své transcendentální podobě, abys nás z tohoto nešťastného podmínění vysvobodil. To je důkaz Tvé neomezené bezpříčinné milosti k těm, kdo takto trpí. Co potom říci o oddaných, jimž jsi vždy tak příznivě nakloněn?
Když se Nejvyšší Pán zjevuje ve Své původní podobě, jedná tak, aby osvobodil zbožné a vyhladil ničemné (Bg. 4.8). Démony Pán ničí, ale přesto jim přináší prospěch. Je řečeno, že všechny živé bytosti, které zemřely na Kuruovském bitevním poli, dosáhly svého původního, přirozeného postavení (svarūpy), protože mohly vidět Kṛṣṇu tváří v tvář, jak jede na Arjunově voze. Na Kurukṣetře se na první pohled děly dvě věci—démoni byli zabíjeni a oddaný, Arjuna, byl ochraňován. Výsledky ovšem byly pro všechny stejné. Proto je řečeno, že zjevení Pána přináší úlevu od veškerého strastiplného podmínění, způsobeného hmotnou existencí.
Zde je jasně řečeno (aśeṣa-kleśa-saṅkṣayam), že tato podoba přichází, aby přinesla úlevu od strastiplného podmínění, které zakoušejí nejen oddaní, ale i všichni ostatní. Āviṣkṛtaṁ naḥ kliṣṭānām. Pracetové se stavěli do pozice obyčejných lidí. Kim anyad anukampitam. K oddaným se Pán chová vždy příznivě. Projevuje všechnu Svou milost nejen podmíněným duším, ale i oddaným, kteří jsou díky své oddané službě již osvobození.
Podoba Pána uctívaná v chrámech se nazývá arcā-vigraha nebo arcāvatāra, inkarnace Božstva přijímající uctívání. Pán dává tuto možnost začínajícím oddaným, aby mohli vidět tváří v tvář Jeho skutečnou podobu a formou uctívání (arcā) Mu mohli vzdávat hluboké poklony a nabízet oběti. Tak mohou začátečníci postupně probudit své původní vědomí Kṛṣṇy. Uctívání Božstva v chrámu je tím nejcennějším požehnáním, které Pán začátečníkům dává. Všichni začínající oddaní se tedy musí doma nebo v chrámu věnovat uctívání Pána v podobě arcā-vigrahy (arcāvatāra).