SLOKA 31
varaṁ vṛṇīmahe ’thāpi
nātha tvat parataḥ parāt
na hy antas tvad-vibhūtīnāṁ
so ’nanta iti gīyase
varam—požehnání; vṛṇīmahe—budeme se modlit o; atha api—proto; nātha—ó Pane; tvat—od Tebe; parataḥ parāt—přesahující transcendenci; na—ne; hi—jistě; antaḥ—konec; tvat—Tvého; vibhūtīnām—bohatství; saḥ—Ty; anantaḥ—neomezený; iti—takto; gīyase—jsi oslavovaný.
Drahý Pane, budeme se proto modlit o Tvé požehnání, jelikož jsi Nejvyšší, přesahuješ veškerou transcendenci a Tvé bohatství nemá konce. Z toho důvodu jsi oslavovaný pod jménem Ananta.
Pracetové nepotřebovali žádat Pána o žádné požehnání, protože oddaným stačí ke spokojenosti samotná přítomnost Nejvyšší Osobnosti Božství. Dhruva Mahārāja podstoupil tvrdou askezi, aby spatřil Nejvyššího Pána a získal Jeho požehnání. Chtěl usednout na trůn svého otce — a dokonce dosáhnout ještě lepšího postavení — ale když se skutečně ocitl v přítomnosti Nejvyššího Pána, na všechno zapomněl. Řekl: “Můj milý Pane, nechci Tě žádat o žádné požehnání.” To je pravý postoj oddaného. Oddaný chce pouze být v přítomnosti Nejvyššího Pána — ať už v tomto či dalším světě — a sloužit Mu. To je pro něho nejvyšším cílem a požehnáním.
Pán vyzval Pracety, aby se modlili o nějaké požehnání, a oni odpověděli: “O jaké požehnání bychom se měli modlit? Pán je neomezený a existují neomezená požehnání.” Tím je řečeno, že má-li člověk žádat o nějaké požehnání, má to být to, které je neomezené. Velice významná jsou slova tvat parataḥ. Nejvyšší Osobnost Božství je parataḥ parāt. Slovo para znamená “transcendentální, mimo tento hmotný svět”. Neosobní záře Brahmanu je za hranicemi hmotného světa a nazývá se paraṁ padam. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padam (Bhāg. 10.2.32). Splynutí s neosobní září Pána je paraṁ padam, ale existuje ještě vyšší transcendentální postavení, ve společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate (Bhāg. 1.2.11). Absolutní Pravdu lze realizovat nejprve jako neosobní Brahman, potom jako Paramātmu a nakonec jako Bhagavāna, Osobnost Božství. Bhagavān je tedy parataḥ parāt — přesahuje realizaci Brahmanu a Paramātmy. V této souvislosti Śrīla Jīva Gosvāmī poznamenává, že parataḥ parāt znamená “lepší než nejlepší”. Nejlepší je duchovní svět, Brahman. Nejvyšší Osobnost Božství je však Parabrahman. Parataḥ parāt tedy znamená “lepší než realizace Brahmanu”.
Další verše vysvětlí, že Pracetové chtěli Pána požádat o něco, co nemá meze. Pánovy zábavy, vlastnosti, podoby a jména — to vše je neomezené. Pro Jeho jméno, podoby, zábavy, stvoření a příslušenství meze neexistují. Živá bytost si nedokáže představit neomezenost neomezeného. Když však naslouchá o neomezených energiích Nejvyššího Pána, je s neomezeným skutečně přímo spojena. Toto chápání neomezeného se prostřednictvím naslouchání a opěvování stává neomezeným.