SLOKA 33
yāvat te māyayā spṛṣṭā
bhramāma iha karmabhiḥ
tāvad bhavat-prasaṅgānāṁ
saṅgaḥ syān no bhave bhave
yāvat—dokud; te—Tvou; māyayā—iluzorní energií; spṛṣṭāḥ—znečištěni; bhramāmaḥ—bloudíme; iha—v tomto hmotném světě; karmabhiḥ — reakcemi za plodonosné činnosti; tāvat—tak dlouho; bhavat-prasaṅgānām—Tvých milujících oddaných; saṅgaḥ—společnost; syāt—nechť je; naḥ — naše; bhave bhave—ve všech životních druzích.
Drahý Pane, dokud musíme kvůli svému hmotnému znečištění zůstat v tomto hmotném světě a stěhovat se z jednoho druhu těla do druhého a z jedné planety na druhou, modlíme se, abychom se mohli stýkat s těmi, kdo rozmlouvají o Tvých zábavách. Modlíme se o toto požehnání jeden život za druhým, v různých tělesných podobách a na různých planetách.
Toto je nejlepší požehnání, o jaké může oddaný Nejvyššího Pána žádat. Potvrzuje to i Śrī Caitanya Mahāprabhu: sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ-manobhiḥ (Bhāg. 10.14.3). Živá bytost může být podle svého osudu v tom či onom postavení, ale v každém případě musí bez ohledu na okolnosti pokračovat v naslouchání o činnostech a zábavách Nejvyššího Pána. Čistý oddaný se nemodlí o osvobození či ukončení koloběhu zrození a smrti, protože to nepovažuje za důležité. Nejdůležitější věcí je pro něho možnost naslouchat o zábavách a slávě Pána. Oddaní, kteří slouží Pánu v tomto světě, budou mít stejnou příležitost i v duchovním světě. Pro oddaného je proto duchovním světem vše, neboť dokud může naslouchat o zábavách Pána a opěvovat je — ať je to kdekoliv — Pán je tam Osobně přítomný. Tatra tiṣṭhāmi nārada yatra gāyanti mad-bhaktāḥ. Místo, kde se sejdou čistí oddaní, aby zpívali, naslouchali a rozmlouvali o Nejvyšší Osobnosti Božství, se stává Vaikuṇṭhou. Oddaný se nemusí modlit k Pánu o přemístění do vaikuṇṭhského světa. Čistý oddaný dokáže vytvořit Vaikuṇṭhu či Vṛndāvan kdekoliv; jednoduše tím, že bez přestupků opěvuje Pánovu slávu.
Pracetové se modlí o příležitost naslouchat o slávě Pána v každé životní podobě (bhave bhave). Živá bytost se převtěluje z jednoho těla do druhého a oddaný se nijak zvlášť nestará o to, jak tento proces ukončit. Caitanya Mahāprabhu se modlí: mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi — “Můj milý Pane, kéž jsem upevněný v čisté oddané službě Tobě život za životem.” Oddaný se pokorně považuje za nezpůsobilého pro přemístění do duchovního světa; vždy si o sobě myslí, že je znečištěn kvalitami hmotné přírody. Žádat o vysvobození z hmotných kvalit nemá ani zapotřebí. Oddaná služba sama o sobě představuje transcendentální postavení, a proto není důvod o vysvobození žádat. Čistý oddaný tedy neusiluje o ukončení opakovaného zrození a smrti, ale neustále touží po společnosti jiných oddaných, kteří se věnují opěvování Pána a naslouchání o Jeho slávě.