SLOKA 38
vayaṁ tu sākṣād bhagavan bhavasya
priyasya sakhyuḥ kṣaṇa-saṅgamena
suduścikitsyasya bhavasya mṛtyor
bhiṣaktamaṁ tvādya gatiṁ gatāḥ sma
vayam—my; tu—potom; sākṣāt—přímo; bhagavan—ó Pane; bhavasya—Pána Śivy; priyasya—velice drahý; sakhyuḥ—Tvůj přítel; kṣaṇa — na okamžik; saṅgamena—společností; suduścikitsyasya—velice obtížné vyléčit; bhavasya—hmotné existence; mṛtyoḥ—smrti; bhiṣak-tamam — nejzkušenější lékař; tvā—Ty; adya—dnes; gatim—cíl; gatāḥ—dosáhli; sma—jistě.
Drahý Pane, díky chvilkovému setkání s Pánem Śivou, který Ti je velice milý a je Tvým nejdůvěrnějším přítelem, se nám poštěstilo dosáhnout Tebe. Jsi ten nejzkušenější lékař, schopný zbavit nevyléčitelné nemoci hmotné existence. Máme velké štěstí, že jsme se mohli uchýlit k Tvým lotosovým nohám.
Je řečeno: hariṁ vinā na sṛtiṁ taranti. Nikdo se nemůže osvobodit ze zajetí māyi, od opakovaného zrození, stáří, nemoci a smrti, nepřijme-li útočiště u lotosových nohou Osobnosti Božství. Pracetové toto útočiště přijali milostí Pána Śivy, nejpřednějšího z oddaných Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství. Vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ — Pán Śiva je tím nejvznešenějším vaiṣṇavou a jeho skuteční oddaní se řídí jeho radou a přijímají útočiště u lotosových nohou Pána Viṣṇua. Své takzvané oddané, kterým jde pouze o hmotný blahobyt, Pán Śiva svým způsobem klame. Ne, že by je přímo podváděl (podvádět druhé není jeho záměrem), ale jelikož tito takzvaní oddaní chtějí být podvedeni, Pán Śiva — jehož je snadné potěšit — jim dává různá hmotná požehnání, která mohou nakonec ironicky vést k jejich zničení. Rāvaṇa například dostal od Pána Śivy veškerá hmotná požehnání, ale protože jich zneužil, byl nakonec zničen s celou svou rodinou, královstvím a vším ostatním. Vlivem své hmotné moci natolik zpyšněl, že se opovážil unést manželku Pána Rāmacandry, a to byl jeho konec. Není těžké získat od Pána Śivy hmotná požehnání, ale ta ve skutečnosti žádnými požehnáními nejsou. Pracetové dosáhli díky požehnání Pána Śivy útočiště u lotosových nohou Pána Viṣṇua. To je skutečné požehnání. Gopī také uctívaly Pána Śivu ve Vṛndāvanu, a on tam dodnes zůstává jako Gopīśvara. Gopī se ovšem modlily, aby jim požehnal tím, že jim dá Pána Kṛṣṇu za manžela. Na uctívání polobohů není nic špatného, je-li naším cílem návrat domů, zpátky k Bohu. Lidé se obvykle obracejí na polobohy pro hmotný zisk, jak uvádí Bhagavad-gītā (7.20):
kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ
prapadyante 'nya-devatāḥ
taṁ taṁ niyamam āsthāya
prakṛtyā niyatāḥ svayā
“Ti, jimž mysl znetvořily hmotné žádosti, se odevzdávají polobohům a uctívají je podle pravidel a předpisů, které odpovídají jejich povahám.” Člověk okouzlený hmotným ziskem se nazývá hṛta-jñāna (“ten, kdo pozbyl své inteligence”). V této souvislosti je třeba poznamenat, že zjevená písma někdy uvádějí, že se Pán Śiva neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství. Jde o to, že Pán Śiva a Pán Viṣṇu jsou tak důvěrně spojeni, že jejich názory se nikdy nerozcházejí. Skutečnou pravdou je: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya — “Jediným Nejvyšším Pánem je Kṛṣṇa a všichni ostatní jsou Jeho oddaní či služebníci.” (Cc. Ādi 5.142) To je pravá skutečnost a názory Pána Śivy a Pána Viṣṇua se v tomto směru neliší. Nikde ve zjevených písmech však Pán Śiva neprohlašuje, že se Pánu Viṣṇuovi vyrovná. To je pouze výmysl takzvaných oddaných Pána Śivy, kteří tvrdí, že Śiva je s Viṣṇuem totožný. Vaiṣṇava-tantra taková tvrzení přísně zakazuje: yas tu nārāyaṇaṁ devam. Pán Viṣṇu, Pán Śiva a Pán Brahmā jsou důvěrně spojeni jako pán a služebníci. Śiva-viriñci-nutam. Śiva i Brahmā Viṣṇua ctí a klaní se Mu. Považovat je všechny za rovnocenné je velký přestupek. Jsou si rovni v tom smyslu, že Pán Viṣṇu je Nejvyšší Osobnost Božství a všichni ostatní jsou Jeho věční služebníci.