SLOKA 43
maitreya uvāca
iti pracetobhir abhiṣṭuto hariḥ
prītas tathety āha śaraṇya-vatsalaḥ
anicchatāṁ yānam atṛpta-cakṣuṣāṁ
yayau sva-dhāmānapavarga-vīryaḥ
maitreyaḥ uvāca—Maitreya pravil; iti—takto; pracetobhiḥ—Pracety; abhiṣṭutaḥ—velebený; hariḥ—Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; prītaḥ — potěšený; tathā—tak; iti—takto; āha—pravil; śaraṇya—k odevzdaným duším; vatsalaḥ—laskavý; anicchatām—nepřáli si; yānam—Jeho odchod; atṛpta—neuspokojené; cakṣuṣām—jejich oči; yayau—odešel; sva-dhāma—do Svého sídla; anapavarga-vīryaḥ—Jehož moc není nikdy pokořena.
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, když Pracetové takto oslovili a uctili Nejvyššího Pána, ochránce odevzdaných duší, odpověděl jim: “Nechť se splní vše, oč se modlíte.” To pravil Pán, Jehož moc není nikdy pokořena, a poté odešel. Pracetové se od Něho nechtěli odloučit, neboť se na Něho ještě nevynadívali ke své plné spokojenosti.
Důležité je zde slovo anapavarga-vīryaḥ. Ana znamená “bez”, pavarga znamená “materialistický způsob života” a vīrya je “moc”. Moc Nejvyšší Osobnosti Božství vždy zahrnuje šest základních vznešených vlastností a jednou z nich je odříkání. Pán odešel, přestože se na Něho Pracetové chtěli dívat více, ke své plné spokojenosti. Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho se jedná o projev Jeho laskavosti k nesčetným jiným oddaným. Přestože Ho Pracetové přitahovali, odešel. To je příklad Jeho odříkání. Odříkání projevil také Pán Caitanya Mahāprabhu, když pobýval u Advaity Prabhua poté, co přijal sannyās. Všichni přítomní oddaní chtěli, aby zůstal ještě několik dní, ale Pán Caitanya bez váhání odešel. Z toho plyne, že i když je Nejvyšší Pán ke Svým oddaným neomezeně laskavý, není k nikomu připoutaný. Svou laskavost projevuje stejnou měrou všem Svým nesčetným oddaným po celém stvoření.