SLOKA 50-51
yo jāyamānaḥ sarveṣāṁ
tejas tejasvināṁ rucā
svayopādatta dākṣyāc ca
karmaṇāṁ dakṣam abruvan
taṁ prajā-sarga-rakṣāyām
anādir abhiṣicya ca
yuyoja yuyuje ’nyāṁś ca
sa vai sarva-prajāpatīn
yaḥ—ten, kdo; jāyamānaḥ—hned po narození; sarveṣām—všech; tejaḥ—třpyt; tejasvinām—třpytivý; rucā—září; svayā—svou; upādatta—překryl; dākṣyāt—jelikož byl odborník; ca—a; karmaṇām—na plodonosné činnosti; dakṣam—Dakṣa; abruvan—byl nazván; tam—jeho; prajā—živé bytosti; sarga—tvoření; rakṣāyām—ve věci udržování; anādiḥ — prvorozený, Pán Brahmā; abhiṣicya—když určil; ca—také; yuyoja—zaměstnaný; yuyuje—zaměstnal; anyān—druhé; ca—a; saḥ—on; vai — jistě; sarva—všechny; prajā-patīn—ty, kdo plodí živé bytosti.
Jedinečnou září svého těla Dakṣa hned po narození překonal tělesné přednosti všech ostatních. Byl velkým odborníkem na plodonosné činnosti, a proto dostal jméno Dakṣa, které znamená “velký odborník”. Pán Brahmā ho proto zaměstnal plozením a udržováním živých bytostí a Dakṣa tím časem zaměstnal také další Prajāpatie.
Dakṣa byl velice vlivný a bohatý, a jelikož se jeho moc téměř vyrovnala moci Pána Brahmy, Brahmā ho zaměstnal plozením obyvatelstva. Dakṣa potom podobně zaměstnal další Prajāpatie v čele s Marīcim. Tak se rozrůstalo obyvatelstvo tohoto vesmíru.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k třicáté kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Činnosti Pracetů”.