SLOKA 3
tān nirjita-prāṇa-mano-vaco-dṛśo
jitāsanān śānta-samāna-vigrahān
pare ’male brahmaṇi yojitātmanaḥ
surāsureḍyo dadṛśe sma nāradaḥ
tān—ti všichni; nirjita—zcela ovládli; prāṇa—životní vzduch (procesem prāṇāyāma); manaḥ—mysl; vacaḥ—slova; dṛśaḥ—a pohled; jita-āsanān—ti, kdo ovládli jógový sed (āsan); śānta—klidní; samāna—vzpřímená; vigrahān—jejichž těla; pare—transcendentální; amale—zbaveni všeho hmotného znečištění; brahmaṇi—Nejvyšším; yojita—zaměstnané; ātmanaḥ—jejichž mysli; sura-asura-īḍyaḥ—jehož uctívají démoni i polobozi; dadṛśe—uviděli; sma—v minulosti; nāradaḥ—velký mudrc Nārada.
Pracetové praktikovali yogāsan v rámci mystické yogy, a tak se jim podařilo ovládnout životní vzduch, mysl, slova a vnější pohled. Procesem prāṇāyāmy se tedy zcela zbavili hmotného znečištění. Jelikož setrvávali ve vzpřímené pozici, dokázali soustředit mysl na Nejvyšší Brahman. Když takto prováděli prāṇāyāmu, přišel je navštívit velký mudrc Nārada, jehož uctívají démoni i polobozi.
Zde jsou významná slova pare amale. Průběh realizace Brahmanu vysvětluje Śrīmad-Bhāgavatam. Absolutní Pravda je realizována ve třech fázích — jako neosobní záře (Brahman), lokalizovaná Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství, Bhagavān. Pán Śiva se ve svých modlitbách soustředil na osobní rysy Parabrahmanu, jež popsal slovy snigdha-prāvṛḍ-ghana-śyāmam (Bhāg. 4.24.45). Pracetové podle jeho pokynů rovněž soustředili své mysli na Nejvyšší Brahman v podobě Śyāmasundara. I když jsou neosobní Brahman, Paramātmā Brahman i Brahman jakožto Nejvyšší Osobnost Božství na stejné, transcendentální úrovni, osobní podoba Nejvyššího Brahmanu je konečným cílem a posledním slovem v transcendenci.
Velký mudrc Nārada cestuje všude. Navštěvuje démony i polobohy a všichni ho přijímají se stejnou úctou; proto je zde označen jako surāsureḍya, uctívaný démony i polobohy. Dveře do každého domu jsou pro něho otevřené. Přestože mezi démony a polobohy trvá věčné nepřátelství, Nāradu Muniho vítají všude. Je samozřejmě považován za jednoho z polobohů; slovo devarṣi znamená “světec mezi polobohy”. Ale dokonce ani démoni se k němu nestaví nepřátelsky — proto je řečeno, že démoni i polobozi ho uctívají stejně. Takové má být postavení dokonalého vaiṣṇavy—zcela nezávislé a nestranné.