SLOKA 4
tad ākarṇya vibhuḥ prāha
tejīyasi kṛtāgasi
kṣemāya tatra sā bhūyān
na prāyeṇa bubhūṣatām
tat—události líčené polobohy a ostatními; ākarṇya—když vyslechl; vibhuḥ—Pán Brahmā; prāha—odvětil; tejīyasi—velká osobnost; kṛta-āgasi—uražena; kṣemāya—pro vaše štěstí; tatra—tak; sā—to; bhūyāt na—nevede; prāyeṇa—obvykle; bubhūṣatām—touha žít.
Poté, co Pán Brahmā polobohy a účastníky oběti pozorně vyslechl, odpověděl: Urazíte-li někoho, kdo je velkou osobností, spácháte tak přestupek proti jeho lotosovým nohám. Nemůžete potom očekávat, že vám nějaká oběť přinese štěstí. Tímto způsobem nelze štěstí dosáhnout.
Pán Brahmā polobohům vysvětlil, že Dakṣa si chtěl sice užívat výsledků obětí, ale nebylo to možné, protože urazil velkou osobnost, jakou je Pán Śiva. Smrt v boji byla pro Dakṣu záchranou, protože jinak by v urážkách lotosových nohou velkých osobností neustále pokračoval. Manuovy zákony praví, že pro vraha je smrt prospěšná; zůstane-li naživu, může vraždit dál a zaplétat se do budoucích životů za zabití mnoha osob. Potrestá-li tedy král vraha smrtí, jedná se o přiměřený trest. Jsou-li ti, kdo se dopouštějí příliš velkých přestupků, milostí Pána zabiti, je to pro ně dobré. Pán Brahmā polobohům nepřímo vysvětlil, že Dakṣa svou smrtí jen získal.