SLOKA 22
tam upāgatam ālakṣya
sarve sura-gaṇādayaḥ
praṇemuḥ sahasotthāya
brahmendra-tryakṣa-nāyakāḥ
tam—Jeho; upāgatam—přišel; ālakṣya—když viděli; sarve—všichni; sura-gaṇa-ādayaḥ—polobozi a ostatní; praṇemuḥ—poklony; sahasā—okamžitě; utthāya—když povstali; brahma—Pán Brahmā; indra—Pán Indra; tri-akṣa—Pán Śiva (který má tři oči); nāyakāḥ—v čele s.
Jakmile uviděli Pána Viṣṇua, všichni polobozi — Pán Brahmā, Pán Śiva, Gandharvové a ostatní přítomní — padli okamžitě k Jeho nohám, aby Mu vzdali uctivé poklony.
Pán Viṣṇu je podle tohoto verše Svrchovaným Pánem také Pána Śivy a Pána Brahmy, o jiných polobozích, Gandharvech a obyčejných živých bytostech ani nemluvě. Jedna modlitba praví: yaṁ brahmā varuṇendra-rudra-marutāḥ — všichni polobozi uctívají Pána Viṣṇua. Podobně: dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ — yogīni soustřeďují svou mysl na podobu Pána Viṣṇua. Pán Viṣṇu je tedy hoden úcty všech — polobohů, Gandharvů, a dokonce i Pána Śivy a Pána Brahmy. Tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ — proto je Viṣṇu Nejvyšší Osobnost Božství. Pán Brahmā sice v předcházejících slokách oslovil Pána Śivu jako Nejvyššího, ale když se zjevil Pán Viṣṇu, padl i Śiva k Jeho nohám, aby Mu vzdal uctivé poklony.