SLOKA 5

Bhṛgu Muni, velký stoupenec Dakṣi, dostal místo kníru bradu z kozí hlavy, která se stala náhradou za hlavu Dakṣi. Záměna Dakṣovy hlavy je pozoruhodná zejména tím, že vyvrací teorii moderní vědy, podle které je mozek zdrojem veškeré inteligence. Dakṣův mozek se zcela lišil od mozku kozy, ale to Dakṣovi nijak nebránilo jednat i nadále jako Dakṣa, přestože měl místo své hlavy hlavu kozy. Z toho vyplývá, že činnou složkou je vědomí individuální duše, a nikoliv mozek. Mozek je pouze nástroj a nemá se skutečnou inteligencí nic společného. Skutečná inteligence, mysl a vědomí jsou nedílné části každé individuální duše. V následujících slokách se také dozvíme, že Dakṣa byl s kozí hlavou stejně inteligentní jako s lidskou. Pro potěšení Pána Śivy a Pána Viṣṇua přednesl krásné modlitby, což je pro obyčejnou kozu nemožné. Mozek tedy není zdrojem inteligence — inteligentně jedná vědomí individuální duše. Cílem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je očistit vědomí; nezáleží na tom, jaký má kdo mozek. Když člověk odpoutá své vědomí od hmoty a upne je na Kṛṣṇu, bude jeho život úspěšný. Samotný Pán v Bhagavad-gītě potvrzuje, že každý, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, dosáhne nejvyšší dokonalosti života, bez ohledu na to, do jakých odporných životních podmínek zabředl. Každý, kdo má vědomí Kṛṣṇy, se po opuštění svého současného hmotného těla vrátí k Bohu, zpátky domů.