SLOKA 56
rudraṁ ca svena bhāgena
hy upādhāvat samāhitaḥ
karmaṇodavasānena
somapān itarān api
udavasya sahartvigbhiḥ
sasnāv avabhṛthaṁ tataḥ
rudram—Pána Śivu; ca—a; svena—vlastním; bhāgena—podílem; hi — jelikož; upādhāvat—uctil; samāhitaḥ—se soustředěnou myslí; karmaṇā—vykonáním; udavasānena—ukončením; soma-pān—polobohy; itarān—jiné; api—i; udavasya—po skončení; saha—spolu; ṛtvigbhiḥ—s kněžími; sasnau—vykoupal se; avabhṛtham—koupel zvaná avabhṛtha; tataḥ—poté.
Dakṣa se vší vážností uctil Pána Śivu a věnoval mu jeho vyhrazený podíl z výsledku yajñi. Po ukončení obětních činností uspokojil zbývající polobohy a ostatní přítomné. Poté, co s kněžími splnil všechny tyto povinnosti, vykoupal se a cítil se dokonale spokojen.
Pán Rudra, Śiva, byl náležitě uctěn svým podílem z výsledku yajñi. Yajña je Viṣṇu a veškeré prasādam obětované Viṣṇuovi se potom nabízí všem, včetně Pána Śivy. Śrīdhara Svāmī komentuje slova svena bhāgena stejným způsobem — zbytky z yajñi jsou rozdány všem polobohům a ostatním přítomným.