SLOKA 24
maitreya uvāca
evaṁ sañjalpitaṁ mātur
ākarṇyārthāgamaṁ vacaḥ
sanniyamyātmanātmānaṁ
niścakrāma pituḥ purāt
maitreyaḥ uvāca—velký mudrc Maitreya řekl; evam—tak; sañjalpitam—spolu hovořili; mātuḥ—od matky; ākarṇya—slyšel; artha-āgamam — užitečná; vacaḥ—slova; sanniyamya—ovládal; ātmanā—myslí; ātmānam—vlastní já; niścakrāma—vykročil; pituḥ—otce; purāt—z domu.
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Pokyny Sunīti, matky Dhruvy Mahārāje, byly určeny pro dosažení jeho vytouženého cíle. S rozvahou, inteligencí a pevným odhodláním proto Dhruva opustil otcův dům.
Matka i syn bědovali nad tím, že Dhruva Mahārāja byl svou nevlastní matkou tak ponížen a že Dhruvův otec proti tomu nic nepodnikl. Samotný nářek však nic nespraví — musí se nalézt způsob, jak ho utišit. Matka i syn se tudíž rozhodli pro jediné možné řešení všech hmotných problémů — odevzdat se lotosovým nohám Pána. Zde je řečeno, že Dhruva Mahārāja opustil královské město a odešel na odlehlé místo, aby tam vyhledal Nejvyšší Osobnost Božství. I Prahlāda Mahārāja učil, že ten, kdo usiluje o vnitřní mír, se musí zbavit všeho znečištění rodinného života a odejít do lesa přijmout útočiště u Nejvyššího Pána. Gauḍīya-vaiṣṇavové se uchylují do lesa Vṛndy neboli Vṛndāvanu. Každý, kdo přijme útočiště Vṛndāvanu pod záštitou Vṛndāvaneśvarī, Śrīmatī Rādhārāṇī, snadno vyřeší všechny problémy svého života.