SLOKA 29
parituṣyet tatas tāta
tāvan-mātreṇa pūruṣaḥ
daivopasāditaṁ yāvad
vīkṣyeśvara-gatiṁ budhaḥ
parituṣyet—člověk by měl být spokojen; tataḥ—proto; tāta—drahý chlapče; tāvat—k této; mātreṇa—vlastnosti; pūruṣaḥ—osoba; daiva — osudem; upasāditam—udělené; yāvat—jako; vīkṣya—vidět; īśvara-gatim—cesta Nejvyššího; budhaḥ—ten, kdo je inteligentní.
Jednání Nejvyšší Osobnosti Božství je podivuhodné a úžasné. Inteligentní člověk by to měl uznat a spokojit se se vším dobrým i zlým, co ho svrchovanou vůlí Pána potká.
Velký mudrc Nārada Dhruvovi Mahārājovi vysvětluje, že je třeba být za všech okolností spokojený. Inteligentní osoba si musí uvědomit, že kvůli našemu tělesnému pojetí života jsme vystaveni utrpení a požitku. Za inteligentního je považován ten, kdo je na transcendentální úrovni, mimo tělesné pojetí života. Zvláště oddaný přijímá všechny neúspěchy ve svém životě jako dary Nejvyššího Pána. Když se ocitne v nějakém neštěstí, přijímá to jako milost Boha a tělem, myslí a inteligencí se Pánovi opakovaně klaní. Inteligentní člověk by tedy měl být vždy spokojený a záviset na Pánově milosti.