SLOKA 34
guṇādhikān mudaṁ lipsed
anukrośaṁ guṇādhamāt
maitrīṁ samānād anvicchen
na tāpair abhibhūyate
guṇa-adhikāt—kdo je kvalifikovanější; mudam—potěšení; lipset—má cítit; anukrośam—soucit; guṇa-adhamāt—kdo je méně kvalifikovaný; maitrīm—přátelství; samānāt—se sobě rovným; anvicchet—má si přát; na—ne; tāpaiḥ—útrapami; abhibhūyate—je dotčen.
Každý by se měl chovat tímto způsobem: Potká-li kvalifikovanějšího člověka, než je sám, měl by z toho mít radost, s méně kvalifikovaným by měl mít soucit a se sobě rovným navázat přátelství. Kdo se řídí těmito pravidly, toho nikdy neovlivní trojí utrpení hmotné existence.
Setká-li se obyčejný člověk s někým kvalifikovanějším, obvykle mu začne závidět, setká-li se s méně kvalifikovaným, vysmívá se mu a před sobě rovným se vychloubá. Tyto postoje jsou příčinou hmotného utrpení. Velký mudrc Nārada proto oddaným vysvětluje pravidla dokonalého chování. Namísto toho, abychom kvalifikovanějšímu záviděli, měli bychom se radovat z jeho společnosti. Místo abychom méně kvalifikovaného ponižovali, měli bychom k němu být soucitní a snažit se zlepšit jeho postavení. A když se setkáme se sobě rovným, neměli bychom se před ním pyšně vychloubat, ale chovat se k němu jako k příteli. Je třeba mít také soucit s obyčejnými lidmi, kteří trpí kvůli zapomnění na Kṛṣṇu. Následováním těchto pokynů můžeme být šťastní i v tomto hmotném světě.