SLOKA 45
prasādābhimukhaṁ śaśvat
prasanna-vadanekṣaṇam
sunāsaṁ subhruvaṁ cāru-
kapolaṁ sura-sundaram
prasāda-abhimukham—neustále připravený udělit Svou bezpříčinnou milost; śaśvat—vždy; prasanna—přívětivá; vadana—ústa; īkṣaṇam—pohled; su-nāsam—krásně stavěný nos; su-bhruvam—nádherně ozdobené obočí; cāru—půvabné; kapolam—čelo; sura—polobozi; sundaram—pohledný.
(Následuje popis podoby Pána.) Pánův obličej je vždy velice krásný a laskavý. Oddaným, kteří se na Něho dívají, se Pán jeví jako stále spokojený a je neustále připravený jim udělit Svá požehnání. Jeho oči, krásně zdobené obočí, zvednutý nos a široké čelo — to vše je velmi půvabné. Je mnohem krásnější než všichni polobozi.
Zde je vysvětleno, jak meditovat o podobě Pána. Neosobní meditace je neautorizovaný moderní výmysl — žádný védský text ji nedoporučuje. Meditace, kterou doporučuje Bhagavad-gītā, musí být mat-paraḥ — “zaměřena na Mne” (na Kṛṣṇu). Veškeré podoby Viṣṇua se vztahují k podobě Pána Kṛṣṇy, neboť Pán Kṛṣṇa je původní Viṣṇu. Existují lidé, kteří se snaží meditovat o neosobním Brahmanu, popisovaném v Bhagavad-gītě slovem avyakta, “neprojevený” nebo “neosobní”. Pán však poznamenává, že cesta neosobní realizace je velice těžká, protože na neosobní rys Pána se nemůže nikdo soustředit. Je třeba se soustředit na Pánovu podobu, jak je zde popsána v souvislosti s meditací Dhruvy Mahārāje. Později se dozvíme, jak Dhruva Mahārāja završil tento druh meditace a dosáhl úspěchu v yoze.