SLOKA 72
tri-rātrānte tri-rātrānte
kapittha-badarāśanaḥ
ātma-vṛtty-anusāreṇa
māsaṁ ninye ’rcayan harim
tri—tři; rātra-ante—na sklonku noci; tri—tři; rātra-ante—na sklonku noci; kapittha-badara—plody a bobule; aśanaḥ—jedl; ātma-vṛtti—jen aby zachoval tělo; anusāreṇa—potřebné minimum; māsam—měsíc; ninye—uplynul; arcayan—uctíval; harim—Nejvyšší Osobnost Božství.
První měsíc jedl Dhruva Mahārāja jen každý třetí den. Živil se plody a bobulemi a jedl pouze tolik, aby udržel tělo a duši pohromadě. Tímto způsobem dělal pokrok ve svém uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství.
Kapittha je květina, které se v Indii lidově říká kayeta—v angličtině (ani v češtině) pro ni neexistuje název. Její plody lidé obvykle nejedí — živí se jimi opice v lese. Dhruva Mahārāja však tyto plody přijímal; nehodoval na nich, ale pouze udržoval tělo a duši pohromadě. Tělo potřebuje potravu, ale oddaný by neměl jíst pro smyslový požitek, pro uspokojení jazyka. Bhagavad-gītā říká, že máme přijímat tolik potravy, kolik je bezpodmínečně nutné pro udržení těla v dobrém stavu, ale nemáme jíst přepychově. Dhruva Mahārāja svou příkladnou askezí učí, jak vykonávat oddanou službu. Dhruva Mahārāja je ācārya a naší povinností je pozorně se seznámit se způsobem jeho oddané služby. Jeho přísný život bude popsán v následujících slokách. Musíme mít vždy na paměti, že stát se opravdovým oddaným Pána není snadné, ale v tomto věku je to milostí Śrī Caitanyi Mahāprabhua velmi ulehčené. Pokud však nenásledujeme ani jednoduchá pravidla, která Pán Caitanya doporučil, jak potom můžeme očekávat, že budeme úspěšně vykonávat své povinnosti v oddané službě? V tomto věku se nemůžeme podrobit stejné askezi jako Dhruva Mahārāja, ale principy musíme následovat. Nesmíme zanedbávat usměrňující zásady, které nám dal duchovní mistr, neboť podmíněné duši usnadňují celý proces. Členové Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy se vyhýbají čtyřem zakázaným činnostem, zpívají šestnáct kol a místo uspokojování jazyka různými lahůdkami přijímají Pánovo prasādam. Toto pravidlo neznamená, že když se postíme my, Pán se musí postit také. Naopak — nabízíme Mu vždy co nejlahodnější pokrmy. Nesmí se to ovšem stát záminkou pro uspokojování vlastního jazyka. Pokud je to možné, je třeba přijímat jednoduchou stravu, jen abychom udrželi tělo a duši pohromadě a mohli oddaně sloužit.
Musíme mít neustále na paměti, že naše postavení je ve srovnání s postavením Dhruvy Mahārāje zcela nepatrné. To, co za účelem seberealizace prováděl Dhruva Mahārāja, bychom nedokázali; nemáme k tomu ani ty nejmenší předpoklady. Milostí Pána Caitanyi však máme vše ulehčené. Měli bychom si tedy alespoň pamatovat, že zanedbáním svých předepsaných povinností v oddané službě úspěchu nedosáhneme. Naší povinností je kráčet ve stopách Dhruvy Mahārāje, který byl velice odhodlaný. Musíme být také odhodláni dovršit své povinnosti v oddané službě ještě v tomto životě a nečekat na příští.