SLOKA 82
śrī-bhagavān uvāca
mā bhaiṣṭa bālaṁ tapaso duratyayān
nivartayiṣye pratiyāta sva-dhāma
yato hi vaḥ prāṇa-nirodha āsīd
auttānapādir mayi saṅgatātmā
śrī-bhagavān uvāca—Nejvyšší Pán odpověděl; mā bhaiṣṭa—nebojte se; bālam—chlapec Dhruva; tapasaḥ—svou přísnou askezí; duratyayāt — s velkým odhodláním; nivartayiṣye—požádám ho, aby přestal; pratiyāta — můžete se vrátit; sva-dhāma—do svých domovů; yataḥ—od něhož; hi — jistě; vaḥ—vaše; prāṇa-nirodhaḥ—zástava životního vzduchu; āsīt—nastala; auttānapādiḥ—kvůli synovi krále Uttānapādy; mayi—na Mě; saṅgata-ātmā—plně pohroužený do myšlenek na Mě.
Nejvyšší Pán odpověděl: Moji drazí polobozi, buďte bez obav. Způsobuje to přísná askeze a neochvějné odhodlání syna krále Uttānapādy, který je teď plně pohroužený do myšlenek na Mě. Kvůli němu se zastavilo dýchání celého vesmíru. Můžete se v klidu vrátit do svých domovů—půjdu mu domluvit, aby této askeze zanechal, a vy budete zachráněni.
Přívrženci māyāvādské filozofie mylně interpretují jedno slovo z tohoto verše, saṅgatātmā. Říkají, že vlastní já Dhruvy Mahārāje splynulo s Nejvyšší Osobností Božství. Māyāvādští filozofové chtějí pomocí tohoto slova dokázat, že individuální duše splyne s Nadduší a poté ztratí svoji individuální existenci. Zde však Nejvyšší Pán jasně říká, že Dhruva Mahārāja byl natolik pohroužený v myšlenkách na Nejvyšší Osobnost Božství, že Samotný Pán, vesmírné vědomí, k němu byl přitahován. Aby potěšil polobohy, Sám chtěl jít za Dhruvou a přimět ho, aby ukončil svou přísnou askezi. Pánova slova nijak nepodporují závěry māyāvādských filozofů, že individuální duše splývá s Nadduší. Nejvyšší Pán, Nadduše, měl místo toho v úmyslu ukončit velkou askezi Dhruvy Mahārāje.
Uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, znamená uspokojit všechny, podobně jako zaléváním kořene stromu uspokojujeme každou větev a list. Upoutat pozornost Nejvyššího Pána znamená upoutat pozornost celého vesmíru, neboť Kṛṣṇa je svrchovanou příčinou vesmíru. Polobozi měli strach, že se udusí, ale Pán je ujistil, že Dhruva Mahārāja je Jeho velký oddaný a nemá v úmyslu zničit život ve vesmíru. Oddaný nikdy nezávidí druhým živým bytostem.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dhruva Mahārāja opouští domov a odchází do lesa”.