No edit permissions for Čeština
SLOKA 44
athājighran muhur mūrdhni
śītair nayana-vāribhiḥ
snāpayām āsa tanayaṁ
jātoddāma-manorathaḥ
atha—poté; ājighran—přičichával; muhuḥ—znovu a znovu; mūrdhni—k hlavě; śītaiḥ—studenou; nayana—z jeho očí; vāribhiḥ—vodou; snāpayām āsa—smáčel; tanayam—syna; jāta—splnila se; uddāma—velká; manaḥ-rathaḥ—jeho touha.
Novým setkáním s Dhruvou Mahārājem se králi Uttānapādovi splnila touha, kterou dlouho choval ve svém srdci. Přičichával proto opakovaně k Dhruvově hlavě a smáčel ho přívalem studených slz.
V přírodě je to zařízeno tak, že když člověk pláče, může to mít dvě příčiny. Když pláče štěstím, protože se mu splnila jeho touha, jeho slzy jsou studené a příjemné. Slzy, které se objeví následkem neštěstí, jsou naopak velice horké.